Putování a prožitkové akce

Pěší putování

Pouť je Cesta do Nitra - cesta krajinou vnější i vnitřní. Během poutě se v Sobě hlouběji setkáváme s částmi nás samých, propojujeme se s živly, zpřítomňujeme v těle. Jako poutníci procházíme různá místa v Česku i dalekých krajích.

My putujeme s tábořením venku, koupáním v potocích a rybnících, vařením na ohni a nejrůznějším programem. Pouť není turistika, ani nejde o počítání kilometrů a navštívených památek. Pomocí her a cvičení nasloucháme, díváme se, oslavujeme a prožíváme přírodu venku i svět uvnitř. Spíme hromadně pod širákem = v tisícihvězdičkovém hotelu, případně pod plachtami. Táboření bývá „načerno“, poutnické, skryté. Putujeme krajinou pěšky s batohy na zádech. Skupina mívá kolem 20 účastníků.

Co můžou lidi na putování zažít? Hry a  bezprostřední kontakt s přírodou, nové přátele, skupinu umožňující prožít pocit sounáležitosti, dny nabité netradičními zážitky, jedinečná místa, sebepoznání i zábavu. Je to taková kombinace přesouvání se krajinou,  psychologie, spirituality, pohybu, umění, vážných i nevážných her a prožitkových aktivit v přátelském prostředí. Častá jsou i různá překvapení. Každé putování je malým nebo větším dobrodružstvím. Propojuji „duchovno“ s tábořením v přírodě, propojuje se Duch s hmotou, Nebe se Zemí.

„Film“ PUTOVÁNÍ si můžete pustit tady: Putování . A tady film Putování Lužickými horami 2017.

Článek PUTOVÁNÍ KRAJINOU I DUŠÍ - Pravý domácí časopis 2015/5:         1. část, 2. část

 

Krajinou na kolech

Při putování na kolech také nocujeme v  pod širákem či pod stanem. Vaříme v hrnci na ohni, sdílíme v kruhu, propojujeme s živly. Mytí probíhá po cestě v rybníkách a potocích. Večery trávíme u ohníčku při společném zpívání, sdílení a drobných hrách. V chrámech přírody samy tiše zní modlitby, jimž rozumí všechna srdce.

S sebou lidi potřebují vlastní kolo s nosičem a cyklistické brašny. Cykloputování jezdíme po českých horách v menší skupince 8-12 účastníků. Bez doprovodného vozidla. Vozíme jednu kárku zapřaženou za kolem, kde jsou uskladněné společné věci. Každý schopný účastník dostává vézt na své kolo kromě osobních věcí i část společných potravin, nádobí nebo jiného materiálu.

Denně ujedeme pomalým tempem 25-45 Km na kole, k tomu se kocháme krásami krajiny, věnujeme se náhledům do vnitřního světa, hrajeme hry, navštěvujeme rozhledny pro získání nadhledu, čteme příběhy, učíme zpívat kánony a zpíváme i další písně s Jurášem – s krásným kytarovým hudebním doprovodem.

„Film“ KRAJINOU NA KOLECH si můžete pustit tady: Krajinou na kolech

 

Po proudu řek

PLYNUTÍ...Nemusíš tlačit vodu z kopce dolů. Teče sama. Po proudu odtéká, co pustíme, naše minulost. Po proudu přitéká k nám Nové, naše budoucnost. A pod lodí právě teď - jasná Přítomnost. Dovolujeme si stát se průtokáči a necháváme se v lodích po proudu unášet vstříc moři.

Na vodáckých jarních a letních putování po českých řekách plujeme na kánoích, táboříme ve stanech ve vodáckých kempech, navštěvujeme památky a zajímavá místa v okolí, zpíváme u ohňů s kytarou a sem tam se věnujeme i prožitkovým programům a veselým hrám.

Řeky splouváme na dvoumístných plastových kánoích z půjčoven. Hromadně zajišťujeme zapůjčení veškerého vodáckého vybavení a dopravu lodí. K lodi má každý půjčený i plastový vodotěsný barel na osobní věci, pádlo a vestu. Každý účastník musí mít s sebou kompletní oblečení navíc pro případ převrácení lodě a namočení. Podél řeky jedeme doprovodným autem s přívěsným vozíkem, které přiváží do kempu nádobí na vaření, potraviny, případně i spacáky (aby byly v suchu), takže účastníci jedou po celý den v lodi nalehko jen se sudem se svými věcmi. V případě nouze naloží i nemohoucího vodáka.

Vodácká putování přibírají i účastníky s málo zkušenostmi. Kdo na vodě nikdy nejel, bude první den ve dvojici s někým zkušenějším. Skupina na vodácké putování mívá 12-16 účastníků. Partneři mohou plout v lodi spolu, ostatní se v lodích každý den střídají a poznávají plutí ve dvojicích s různými lidmi. Podmínka účasti je umět plavat.

Vítáme vás na naší plavbě!

„Film“ PO PROUDU ŘEK k pokoukání a poslechu je tady: Po proudu řek a Po proudu řek II.díl.

 

Vaření na akcích

Na putování všeho druhu vaříme vegetariánsky ve velkých černých hrncích na ohni. Ráno podáváme vždy sladké obilné kaše (jáhlovou, rýžovou, kukuřičnou, ovesnou, bulgurovou, kus-kusovou a jiné) s oříšky a ovocem. Přes  den jíme pečivo s máslem, sýrem, vegepomazánkami, vařenými brambory ve slupce a nakrájenou syrovou zeleninou… nechybí ani sladké svačinky. Večer vaříme na ohni různé kombinace hlavně obilovin, luštěnin a zeleniny ve stylu makrobiotické kuchyně. Typickými jídly naší kuchyně je například pohanka se zelím a uzeným tofu, dušená zelenina s buráky a rýží nebo cizrnový guláš. Občas se uvaří i něco méně zdravého ve stylu koprová omáčka s vajíčkem, těstoviny se špenátem a smetanou, a během akce jednou opečeme i tradiční špekáčky s hořčicí a zeleninovým salátem.

Na pěších putováních je zážitkové vaření nachystáno jako hromadná společenská událost. Každý se může zapojit do krájení zeleniny na jehličí, omývání, míchání, strouhání, přikládání do ohně, nošení dřeva a vody a zpívání  k práci. Pod rukama nás společně vzniká dílo, ke kterému se na závěr sesedneme. Lidé se tak naučí vařit na plamenech ohně a netradiční recepty ve velkém hrnci. Na řekách a cykloputování nebývá společné vaření součástí programu, ale kdo chce, může i tak kuchaři pomáhat tvořit.

Protože „Chléb sám nás neživí, to živí nás v něm Bůh“, uvědomujeme si před jídlem boží Přítomnost kolem, v jídle, i v nás. Když je jídlo nandáno do ešusů a misek, sesedneme se v kruhu kolem ohně ke zpívané modlitbě nebo aspoň přání k jídlu. Hlasy zazní v kánonech: Za snídaně dar, za díla zdar, buď Přítomnosti dík…  Kdo chce rád být stačí s málem, a kdo rád je, ten je králem… Děkujeme za to jídlo, které léčí, které léčí, které léčí nás… Chvála za dary z čistého zdroje, chvála za dary, chvála i bytostem přes které přišly i tomu kdo to připravil… Čeho třeba Přítomnost nám dá, chléb i srdce radostná…Dobrou chuť.

Naše improvizovaná „Hospoda u Začouzeného hrnce“ vařila ke spokojenosti návštěvníků i na Festivalu zdraví.

 

Kdo na Putování jezdí?

Na akce přijíždějí muži i ženy nejrůznějšího věku a zaměstnání. (Nejčastější věk je mezi 28 – 49 lety). Vždycky mě moc baví vidět, jak si puťáky užívají třeba maminky na mateřské, které poprvé nechaly dítě doma a vydaly se samy ven. Mnohdy se lidi velmi diví, že skutečně budou spát venku pod hvězdami v lese a jíst z hrnce na ohni. Sice to věděli, ale když na to dojde, stejně je to pro ně tak nové. U každé akce je také obvyklé, že se účastní i jeden nebo více handicapovaných. To je skvělé pro ostatní! Když společnými silami vlečou invalidní vozíky, vodí nevidomé nebo jsou v nejbližším kontaktu s lidmi s mentálním omezením, každý si spontánně začne uvědomovat hodnotu svých zdravých nohou a smyslů. Jak úžasné je jít se jen tak normálně vyčurat a děkovat, že můžu sama bez pomoci. Necháváme se také dotknout velkou září duší s mentální retardací. A hlavně mají všichni zúčastnění výbornou příležitost procvičit zření duší v tělesných obalech a přestat vše hodnotit myslí.

 

Prožitkové pobyty

Pobyty nabízíme zejména v zimě, kdy nejde uskutečnit Putování. Pobýváme hlavně na starých farách v době kolem Silvestrů, ale i  na jiných místech v jiných časech. Hudba, tanec, vycházky do přírody, rukodělné tvoření, zimní koupání, zpívání s kytarou, překvapení každý den. Kromě konstelací, výletů, meditací a indiánské potní chýše tam můžete zakusit nejrůznější hry. Metodě se v Čechách říká zážitková pedagogika. Vychází z principu, že nejlépe se člověk učí vlastní zkušeností. Funguje i pro dospělé, kteří jsou ochotni vplout do společenství ostatních, podívat se na sebe z nečekaného úhlu, a jsou zvědaví na neobvyklé zážitky. Jako prostředek poznání a zkušeností se používá hra. Dovoluje účastníkům experimentovat, zkoušet nové možnosti, neobvyklé postupy, dovoluje i dělat chyby a učit se z nich. Na akcích se objevují hry zaměřené na spolupráci, tvořivost, pohyb, dramatiku, psychohry. Nejvíc jde ale o setkání každého sám se Sebou, prožití své přirozenosti a alchymické proměny v duších. Na akcích se lidi nasycují životní silou, rozvíjí své duchovní síly, posilují se. Zkouší něco nového bez přemýšlení. Žijí tam ze srdce. Učí se spontaneitě. I to je duchovní – rozvíjí člověka k Bohu-Univerzu-Přítomnosti.
Fotky
Silvestr MOMO 2011: fotky ze Silvestra Momo
Silvestr POČÁTEK 2012: fotky ze Silvestra Počátek
Silvestr PROUDĚNÍ 2013: fotky ze Silvestra Proudění
Silvestr LABYRINT 2014: fotky ze Silvestra Labyrint
Silvestr CIZKRAJOV 2015: fotky ze Silvestra Cizkrajov

Silvestr SAMSÁRA 2016: Film Silvestr Samsára
Silvestr ZTRÁTY A NÁLEZY 2017: DUKOVNÍ FILM ZTRÁTY A NÁLEZY


"Socfond"

Od roku 2017 byl nově zřízen transparentní účet, kam můžete ze zájmu kdykoli volně zasílat jakýkoli dobrovolný příspěvek pro sociálně slabší účastníky, kteří by chtěli jet na akce Pramínků, ale kvůli financím nemůžou (nezaměstnané, studentky, matky na MD, kdokoli potřebný). Vyrovná se vám vděčností těchto účastníků a jejich úsměvem. Číslo účtu "Socfond" u banky Fio: 2801132520/2010 . Účet byl zřízen na popud Jana Vichra, kterému děkuji za první velký sponzorský dar a tento nápad. Zájemci o účast na akcích, kteří jsou v sociálně slabé situaci, mohou požádat o příspěvek na různá putování (netýká se seminářů). Ozvěte se, kdo máte zájem a potřebujete. Účet je transparentní, možno prohlížet zde.

Několik odkazů:
Potní chýše