Putování a prožitkové akce

Pěší putování

Pouť je Cesta do Nitra – cesta krajinou vnější i vnitřní. Během poutě se v Sobě hlouběji setkáváme s částmi nás samých, propojujeme se s živly, zpřítomňujeme v těle. Jako poutníci procházíme různá místa v Česku i dalekých krajích.

My putujeme s tábořením venku, koupáním v potocích a rybnících, vařením na ohni a nejrůznějším programem. Pouť není turistika, ani nejde o počítání kilometrů a navštívených památek. Pomocí her a cvičení nasloucháme, díváme se, oslavujeme a prožíváme přírodu venku i svět uvnitř. Spíme hromadně pod širákem = v tisícihvězdičkovém hotelu, případně pod plachtami. Táboření bývá „načerno“, poutnické, skryté. Putujeme krajinou pěšky s batohy na zádech. Skupina mívá kolem 20 účastníků.

Co můžou lidi na putování zažít? Hry a  bezprostřední kontakt s přírodou, nové přátele, skupinu umožňující prožít pocit sounáležitosti, dny nabité netradičními zážitky, jedinečná místa, sebepoznání i zábavu. Je to taková kombinace přesouvání se krajinou,  psychologie, spirituality, pohybu, umění, vážných i nevážných her a prožitkových aktivit v přátelském prostředí. Častá jsou i různá překvapení. Každé putování je malým nebo větším dobrodružstvím. Propojuji „duchovno“ s tábořením v přírodě, propojuje se Duch s hmotou, Nebe se Zemí.

Kudy jsme Putovali:

2013 – Putování Českou Kanadou
2014 – Putování krajem Nežárky
2015 -Putování po Zemi
2016 – Putování k tajemným balvanům
2017 – Putování Lužickými horami
2018 – Putování za hory
2019 – Putování do skal
2020 – Putování do Středohor
2021 – Putování Českým krasem
2022 – Putování Máchovým krajem
2023 – Putování Podještědím

 

„Fotkofilmy“ PUTOVÁNÍ (2013-2015), PUTOVÁNÍ II.díl (2016-2018) a PUTOVÁNÍ III.díl (2019-2021) si můžete pustit tady: Putování , Putování II.díl , Putování III.díl . A tady film Putování Lužickými horami 2017.

 

Článek PUTOVÁNÍ KRAJINOU I DUŠÍ – Pravý domácí časopis 2015/5:         1. část2. část

 

Krajinou na kolech

Při putování na kolech také nocujeme v  pod širákem či pod stanem. Vaříme v hrnci na ohni, sdílíme v kruhu, propojujeme s živly. Mytí probíhá po cestě v rybníkách a potocích. Večery trávíme u ohníčku při společném zpívání, sdílení a drobných hrách. V chrámech přírody samy tiše zní modlitby, jimž rozumí všechna srdce.

S sebou lidi potřebují vlastní kolo s nosičem a cyklistické brašny. Cykloputování jezdíme po českých horách v menší skupince 8-12 účastníků. Bez doprovodného vozidla. Vozíme jednu kárku zapřaženou za kolem, kde jsou uskladněné společné věci. Každý schopný účastník dostává vézt na své kolo kromě osobních věcí i část společných potravin, nádobí nebo jiného materiálu.

Denně ujedeme pomalým tempem 25-45 Km na kole, k tomu se kocháme krásami krajiny, věnujeme se náhledům do vnitřního světa, hrajeme hry, navštěvujeme rozhledny pro získání nadhledu, čteme příběhy, učíme zpívat kánony a zpíváme i další písně s Jurášem – s krásným kytarovým hudebním doprovodem.

 

Kudy jsme cykloputovali:
2012-Krajinou duše
2013- severní Čechy
2014 – Krajinou Krušných hor
2015 – Krajinou Šumavy
2016 – Krajinou Krušných hor II.díl
2017 – Krajinou Kysuce a Oravy
2018 – Krajinou západočeských klášterů
2019 – Krajinou Nízkých Tater
2020 – Krajinou Jizerských hor
2021 – Krajinou Šumavy a Novohradských hor
2022 – Krajinou Javorníků
2023 – Krajinou léčivých vod

 

„Fotkofilmy“ KRAJINOU NA KOLECH (2012-2015), KRAJINOU NA KOLECH II.díl (2016-2018) a KRAJINOU NA KOLECH III.díl (2019-2021) si můžete pustit tady: Krajinou na kolech , Krajinou na kolech II.díl , Krajinou na kolech III.díl.

 Po proudu řek

PLYNUTÍ…Nemusíš tlačit vodu z kopce dolů. Teče sama. Po proudu odtéká, co pustíme, naše minulost. Po proudu přitéká k nám Nové, naše budoucnost. A pod lodí právě teď – jasná Přítomnost. Dovolujeme si stát se průtokáči a necháváme se v lodích po proudu unášet.

Na vodáckých putováních po českých a slovenských řekách plujeme na kánoích, táboříme ve stanech ve vodáckých kempech, navštěvujeme památky a zajímavá místa v okolí, zpíváme u ohňů s kytarou a sem tam se věnujeme i prožitkovým programům a veselým hrám.

Řeky splouváme na dvoumístných plastových nebo gumových kánoích z půjčoven. Hromadně zajišťujeme zapůjčení veškerého vodáckého vybavení a dopravu lodí. K lodi má každý půjčený i plastový vodotěsný barel nebo pytel na osobní věci, pádlo a vestu. Každý účastník musí mít s sebou kompletní oblečení navíc pro případ převrácení lodě a namočení. Podél řeky jedeme doprovodným autem s přívěsným vozíkem, které přiváží do kempu nádobí na vaření, potraviny, případně i spacáky (aby byly v suchu), takže účastníci jedou po celý den v lodi nalehko jen se sudem se svými věcmi. V případě nouze naloží i nemohoucího vodáka.

Vodácká putování přibírají i účastníky s málo zkušenostmi. Kdo na vodě nikdy nejel, bude první den ve dvojici s někým zkušenějším. Skupina na vodácké putování mívá 12-16 účastníků. Partneři mohou plout v lodi spolu, ostatní se v lodích každý den střídají a poznávají plutí ve dvojicích s různými lidmi. Podmínka účasti je umět plavatVítáme vás na naší plavbě!

Jaké řeky jsme jeli:
2014: jaro-Po proudu Vltavy, léto-Po proudu Ohře
2015: jaro-Po proudu třeboňských řek-Lužnice a Nežárka, léto-Po proudu Otavy
2016: jaro-Po proudu Sázavy, léto-Po proudu Dyje
2017: jaro-Po proudu Moravy, léto-Po proudu Oravy a Váhu, podzim-Po proudu Sázavy II.díl.
2018: jaro-Po proudu Orlice, léto-Po proudu horní Vltavy, Po proudu Berounky, podzim-Po proudu Malého Dunaje
2019: jaro-Po proudu Orlice II.díl, léto-Po proudu Hronu
2020: jaro-Po proudu Ploučnice, léto-Po proudu Jizery, podzim-Po proudu Jihlavy
2021: jaro-Po proudu Labe, Úpy a Metuje, léto-Po proudu dolní Lužnice, podzim-Po proudu Metuje II.díl.
2022: jaro-Po proudu pardubických řek Novohradky, Labe, ChrudimkyHaldy, léto- Po proudu Loučné, Po proudu Váhu, podzim- Po proudu Opatovického kanálu, Po proudu zmizelé Otavy a Vltavy na dně vypuštěné přehrady Orlík
2023: jaro-Po proudu Blanice a Otavy, léto – Po proudu Orlice III.díl, Labe a zbytek Opat. kanálu, Po proudu dolní Ohře, podzim- Po proudu Ohře III.díl. 
2024: 

Jaká témata jsme při plavbách měli: olympiáda, živá voda a divadlo, zimní olympiáda, trampská osada, umění, IT-počítače, důchodci, puberťáci, transsexuálové, vodácký oddíl Skokani Brno, náboženství celého světa, cikáni, pandemie, námořníci, vojáci, víly a jednorožci, starý zákon, architekti, pohádkové bytosti, lovci mamutů, husiti, červená barva, Bohové na Olympu.

„Fotkofilmy“ PO PROUDU ŘEK (2014-2015), PO PROUDU ŘEK II.díl (2016-2017), PO PROUDU ŘEK III.díl (2018), PO PROUDU ŘEK IV.díl (2019-2020), PO PROUDU ŘEK V.díl (2021), PO  PROUDU ŘEK VI.díl (2022) a PO PROUDU ŘEK VII.díl (2023)  k pokoukání a poslechu našeho zpěvu jsou tady: 

Po proudu řek 

Po proudu řek II.díl

Po proudu řek III.díl

Po proudu řek IV.díl

Po proudu řek V.díl
Po proudu řek VI.díl

Po proudu řek VII.díl

Vaření na akcích

Na putování všeho druhu vaříme vegetariánsky ve velkých černých hrncích na ohni. Ráno podáváme vždy sladké obilné kaše (jáhlovou, rýžovou, kukuřičnou, ovesnou, bulgurovou, kus-kusovou a jiné) s oříšky a ovocem. Přes  den jíme pečivo s máslem, sýrem, vegepomazánkami, vařenými brambory ve slupce a nakrájenou syrovou zeleninou… nechybí ani sladké svačinky. Večer vaříme na ohni různé kombinace hlavně obilovin, luštěnin a zeleniny ve stylu makrobiotické kuchyně. Typickými jídly naší kuchyně je například pohanka se zelím a uzeným tofu, dušená zelenina s buráky a rýží nebo cizrnový guláš. Občas se uvaří i něco méně zdravého ve stylu koprová omáčka s vajíčkem, těstoviny se špenátem a smetanou, a během akce jednou opečeme i tradiční špekáčky s hořčicí a zeleninovým salátem.

Na pěších putováních je zážitkové vaření nachystáno jako hromadná společenská událost. Každý se může zapojit do krájení zeleniny na jehličí, omývání, míchání, strouhání, přikládání do ohně, nošení dřeva a vody a zpívání  k práci. Pod rukama nás společně vzniká dílo, ke kterému se na závěr sesedneme. Lidé se tak naučí vařit na plamenech ohně a netradiční recepty ve velkém hrnci. Na řekách a cykloputování nebývá společné vaření součástí programu, ale kdo chce, může i tak kuchaři pomáhat tvořit.

Protože „Chléb sám nás neživí, to živí nás v něm Bůh“, uvědomujeme si před jídlem boží Přítomnost kolem, v jídle, i v nás. Když je jídlo nandáno do ešusů a misek, sesedneme se v kruhu kolem ohně ke zpívané modlitbě nebo aspoň přání k jídlu. Hlasy zazní v kánonech: Za snídaně dar, za díla zdar, buď Přítomnosti dík…  Kdo chce rád být stačí s málem, a kdo rád je, ten je králem… Děkujeme za to jídlo, které léčí, které léčí, které léčí nás… Chvála za dary z čistého zdroje, chvála za dary, chvála i bytostem přes které přišly i tomu kdo to připravil… Čeho třeba Přítomnost nám dá, chléb i srdce radostná…Dobrou chuť.

Naše improvizovaná „Hospoda u Začouzeného hrnce“ vařila ke spokojenosti návštěvníků i na Festivalu zdraví.

Běžky

V zimě jezdíme na běžky. Každý rok na delší běžkařské pobyty na hory, a mezi tím, když je sníh, i na jednodenní a dvoudenní výpravy na Vysočinu a do Jeseníků.

Kde jsme měli lyžáky:
2018 – BĚŽKY V JIZERKÁCH
2019 – ZIMNÍ YESENÍKY
2020 – KRKONOŠE NA SNĚHU
2021 – „TESTOVÁNÍ VYBAVENÍ“ v Jeseníkách
2022 – LYŽÁK NA ŠUMAVĚ
2023 – LYŽÁK NA ŠUMAVĚ II.  
2024 – ORLIČKY  NA BĚŽKÁCH

Kdo na Putování jezdí?

Na akce přijíždějí muži i ženy nejrůznějšího věku a zaměstnání. (Nejčastější věk je mezi 30 – 50 lety). Vždycky mě moc baví vidět, jak si puťáky užívají třeba maminky na mateřské, které poprvé nechaly dítě doma a vydaly se samy ven. Mnohdy se lidi velmi diví, že skutečně budou spát venku pod hvězdami v lese a jíst z hrnce na ohni. Sice to věděli, ale když na to dojde, stejně je to pro ně tak nové. U každé akce je také obvyklé, že se účastní i jeden nebo více handicapovaných. To je skvělé pro ostatní! Když společnými silami vlečou invalidní vozíky, vodí nevidomé nebo jsou v nejbližším kontaktu s lidmi s mentálním omezením, každý si spontánně začne uvědomovat hodnotu svých zdravých nohou a smyslů. Jak úžasné je jít se jen tak normálně vyčurat a děkovat, že můžu sama bez pomoci. Necháváme se také dotknout velkou září duší s mentální retardací. A hlavně mají všichni zúčastnění výbornou příležitost procvičit zření duší v tělesných obalech a přestat vše hodnotit myslí.

Prožitkové pobyty

Pobyty nabízíme zejména v zimě, kdy nejde uskutečnit Putování. Pobýváme hlavně na starých farách v době kolem Silvestrů, ale i  na jiných místech v jiných časech. Hudba, tanec, vycházky do přírody, rukodělné tvoření, zimní koupání, zpívání s kytarou, překvapení každý den. Kromě konstelací, výletů, meditací a indiánské potní chýše tam můžete zakusit nejrůznější hry. Metodě se v Čechách říká zážitková pedagogika. Vychází z principu, že nejlépe se člověk učí vlastní zkušeností. Funguje i pro dospělé, kteří jsou ochotni vplout do společenství ostatních, podívat se na sebe z nečekaného úhlu, a jsou zvědaví na neobvyklé zážitky. Jako prostředek poznání a zkušeností se používá hra. Dovoluje účastníkům experimentovat, zkoušet nové možnosti, neobvyklé postupy, dovoluje i dělat chyby a učit se z nich. Na akcích se objevují hry zaměřené na spolupráci, tvořivost, pohyb, dramatiku, psychohry. Nejvíc jde ale o setkání každého sám se Sebou, prožití své přirozenosti a alchymické proměny v duších. Na akcích se lidi nasycují životní silou, rozvíjí své duchovní síly, posilují se. Zkouší něco nového bez přemýšlení. Žijí tam ze srdce. Učí se spontaneitě. I to je duchovní – rozvíjí člověka k Bohu-Univerzu-Přítomnosti.

Fotky a filmy
Silvestr MOMO 2011: fotky ze Silvestra Momo
Silvestr POČÁTEK 2012: fotky ze Silvestra Počátek
Silvestr PROUDĚNÍ 2013: fotky ze Silvestra Proudění
Silvestr LABYRINT 2014: fotky ze Silvestra Labyrint
Silvestr CIZKRAJOV 2015: fotky ze Silvestra Cizkrajov
Silvestr SAMSÁRA 2016: Film Silvestr Samsára
Silvestr ZTRÁTY A NÁLEZY 2017: DUKOVNÍ FILM
Silvestr KOSMOS 2018: Film KOSMOS
Silvestr DRUHÁ MÚZA 2019: Film DRUHÁ MÚZA
Silvestr TURISTICKÝ 2020: fotky z Turistického silvestra
Silvestr PAVION BÉ 2021: Film PAVILON BÉ
RETRO Silvestr 2022: Film RETROSILVESTR 
Silvestr  KOLOTOČ  2023: 

 

„Socfond“
Od roku 2017 byl nově zřízen transparentní účet, kam můžete ze zájmu kdykoli volně zasílat jakýkoli dobrovolný příspěvek pro sociálně slabší účastníky, kteří by chtěli jet na akce Pramínků, ale kvůli financím nemůžou (nezaměstnané, studentky, matky na MD, kdokoli potřebný). Vyrovná se vám vděčností těchto účastníků a jejich úsměvem. Číslo účtu „Socfond“ u banky Fio: 2801132520/2010 . Účet byl zřízen na popud Jana Vichra, kterému děkuji za první velký sponzorský dar a tento nápad. Další velký dar poskytl socfondu Jan Kubart. Každoročně získáme menší částku z dotací od Hnutí Brontosaurus. Zájemci o účast na akcích, kteří jsou v sociálně slabé situaci, mohou požádat o příspěvek na různá putování (netýká se seminářů). Ozvěte se, kdo máte zájem a potřebujete. Účet je transparentní, možno prohlížet zde.

Několik odkazů:

Obřad potní chýše

Pocítíte oheň, zvuky šamanského bubnu, žhavé kameny, nahá těla, horkou páru, vdechování, vůni šalvěje, bratry a sestry, modlitby našich srdcí, společný zpěv, ticho a tmu… očistu a inspiraci… prostor pro vděčnost… nakonec kontakt se Zemí a noční oblohou.

Obřad potní chýše je propojen se živly. Kameny – země jsou vloženy do ohně.  Rozžhavené kameny pak přeneseny do chýše. Chýše představuje dělohu pramatky Země. Oheň očišťuje, dává vizi, oheň představuje Ducha. V děloze Matky Země se uvolňuje energie z kamenů. Používáme k tomu vodu. Voda uvolní energii Ohně z kamenů. Kameny vydají oheň přes vodu. Tu energii přijmeme vdechováním. Vdechujeme páru-vodu se vzduchem. Vzduch umožňuje přijímání.

Nejprve shromážděni nazí kolem ohně s pomocníkem ohnivákem všechna těla obubnujeme šamanským bubnem a okouříme šalvějí pro očištění před vstupem. Do potní chýše vstupujeme malým otvorem po kolenou a postupujeme po směru hodinových ručiček- lezeme podél levé stěny. Symbolicky skloněni až k zemi a nazí – jak jsme se narodili. Pustit vše do Země – Země hromadí a transformuje. V potní chýši s ostatními nemluvíme, soustředíme se na Sebe, slovy zní jen modlitby našich srdcí. Když přichází do chýše další člověk, pozdravíme ho, když přichází žhavý kámen, pozdravíme ho také. „Vítej, bratře, vítej sestro“ – v indiánské tradici Mitakuya oyasin – „zdravím vás s láskou, všichni moji blízcí“.

V potní chýši máme příležitost spřátelit se s tmou. Otevřít se tomu, co přichází, pocítit strachy, které vytváří naše mysl. Příležitost projít horkem, nedostatkem a uvědoměním si hodnoty. Chýše utváří prostor pro vděčnost.

Rituál potní chýše probíhá ve čtyřech kolech – zasvěcen čtyřem živlům. Na začátku každého kola přidá ohnivák do díry v zemi uprostřed chýše několik rozžhavených kamenů, které ještě posypáváme vonnými bylinami. Každý pak po kruhu vyslovuje své modlitby a kameny jsou při tom polívány vodou. V prvním kole věnujeme modlitby pro přátele, rodinu, ostatní, v druhém kole pro naše fyzické tělo a planetu Zemi, ve třetím pro naše emoce a mysl. Poslední, nejteplejší kolo, bývá věnované naší vizi, inspiraci do budoucna, podpoření energie do nových začátků. Modlitby ostatních lidí podporujeme souhlasem a podporou: Hawgh = „Ámen“.  Pro proudění energie ve všech kolech zpíváme. Oproti „indiánské tradici“ zpívám s lidmi písně v českém jazyce.

Hej hejá, hej hejá, hej hejá, hej hej hej! Jsme jeden kruh bez začátku a bez konce… Matko země cítím tě pod nohama, matko Země cítím tvé srdce bít… Země Matko má, cítím sílu tvou, ty mě vždycky zpět přivedeš na cestu mou. Chválím tě, Země má… Voda voděnka, hladí oblázky, takové je pohlazení od Lásky. Kdo se té vody jednou napije, ten už žízeň nezažije, miluje. Slunce sluníčko, svítíš do kraje, rozehřej mi mé srdíčko, ať roztaje… My všichni jsme jedno nekonečné slunce…

Ke zpěvu ve tmě chýše používám šamanský buben a chřestidla. Pijeme jen jednou – v kole vody, a to z tibetské mísy nebo dřevěné naběračky putující po kruhu.Součástí potní chýše není skočit do vody (to už je skandinávská sauna). Obřad potní chýše je o kontaktu se Zemí – spočinutí v jejím náručí. Sedíme zadkem na holé zemi, po skončení obřadu svěříme naše nahá těla lehnutím Zemi – meditaci pod hvězdnou oblohou.