Obřad potní chýše

 

Pocítíte oheň, zvuky šamanského bubnu, žhavé kameny, nahá těla, horkou páru, vdechování, vůni šalvěje, bratry a sestry, modlitby našich srdcí, společný zpěv, ticho a tmu… očistu a inspiraci… prostor pro vděčnost… nakonec kontakt se Zemí a noční oblohou.

Obřad potní chýše je propojen se živly. Kameny – země jsou vloženy do ohně.  Rozžhavené kameny pak přeneseny do chýše. Chýše představuje dělohu pramatky Země. Oheň očišťuje, dává vizi, oheň představuje Ducha. V děloze Matky Země se uvolňuje energie z kamenů. Používáme k tomu vodu. Voda uvolní energii Ohně z kamenů. Kameny vydají oheň přes vodu. Tu energii přijmeme vdechováním. Vdechujeme páru-vodu se vzduchem. Vzduch umožňuje přijímání.

Nejprve shromážděni nazí kolem ohně s pomocníkem ohnivákem všechna těla obubnujeme šamanským bubnem a okouříme šalvějí pro očištění před vstupem. Do potní chýše vstupujeme malým otvorem po kolenou a postupujeme po směru hodinových ručiček- lezeme podél levé stěny. Symbolicky skloněni až k zemi a nazí - narodili jsme se nazí. Je to symbol odevzdání všeho majetku. Pustit vše do Země – Země hromadí a transformuje. V potní chýši s ostatními nemluvíme, soustředíme se na Sebe, slovy zní jen modlitby našich srdcí. Když přichází do chýše další člověk, pozdravíme ho, když přichází žhavý kámen, pozdravíme ho také. „Vítej, bratře, vítej sestro“ – v indiánské tradici Mitakuya oyasin – „zdravím vás s láskou, všichni moji blízcí“. 

V potní chýši máme příležitost spřátelit se s tmou. Otevřít se tomu, co přichází, pocítit strachy, které vytváří naše mysl. Příležitost projít horkem, nedostatkem a uvědoměním si hodnoty. Chýše utváří prostor pro vděčnost.

Rituál potní chýše probíhá ve čtyřech kolech – zasvěcen čtyřem živlům. Na začátku každého kola přidá ohnivák do díry v zemi uprostřed chýše několik rozžhavených kamenů, které ještě posypáváme vonnými bylinami. Každý pak po kruhu vyslovuje své modlitby a kameny jsou při tom polívány vodou. V prvním kole věnujeme modlitby pro přátele, rodinu, ostatní, v druhém kole pro naše fyzické tělo a planetu Zemi, ve třetím pro naše emoce a mysl. Poslední, nejteplejší kolo, bývá věnované naší vizi, inspiraci do budoucna, podpoření energie do nových začátků. Modlitby ostatních lidí podporujeme souhlasem a podporou: Hawgh = „Ámen“.  Pro proudění energie ve všech kolech zpíváme. Oproti „indiánské tradici“ zpívám s lidmi písně v českém jazyce.

Hej hejá, hej hejá, hej hejá, hej hej hej! Jsme jeden kruh bez začátku a bez konce… Matko země cítím tě pod nohama, matko Země cítím tvé srdce bít… Země Matko má, cítím sílu tvou, ty mě vždycky zpět přivedeš na cestu mou. Chválím tě, Země má… Voda voděnka, hladí oblázky, takové je pohlazení od Lásky. Kdo se té vody jednou napije, ten už žízeň nezažije, miluje. Slunce sluníčko, svítíš do kraje, rozehřej mi mé srdíčko, ať roztaje… My všichni jsme jedno nekonečné slunce…

Ke zpěvu ve tmě chýše používám šamanský buben a chřestidla. Pijeme jen jednou - v kole vody, a to z tibetské mísy putující po kruhu.Součástí potní chýše není skočit do vody (to už je skandinávská sauna). Obřad potní chýše je o kontaktu se Zemí – spočinutí v jejím náručí. Sedíme zadkem na holé zemi, po skončení obřadu svěříme naše nahá těla lehnutím Zemi - meditaci pod hvězdnou oblohou.