Ohlasy účastníků

  • 30. 6. 2011

    Byla jsem příjemně překvapena jak Tebou, tak samotnou metodou, což jsi asi vycítila. Líbí se mi, že dokážeš nejen použít tuhle metodu "technicky správně", ale necháš se vést spojením a nabídnout vhled, takže umíš zkombinovat jak mužskou systemickou, tak ženskou intuitivní část, tvé vedení není ani pouze strohé a technické, ani pouze emocionální, dokážeš si udržet řád a být přísná, což bych od tebe nečekala a ego se s tím pere. tak to vnímám Já:) po první větší zkušenosti s konstelací. Co se mě týče, cítím, že má pandořina skříňka rodu je ještě zavřená a mám strach z toho, co se z ni vyvalí. Zatím to ve mě popíchlo velký smutek nad naší rodinou, rozpadlou, a spíš se ve mně prohloubil pocit cizosti a toho, že to vlastně není má rodina, že jsem úplně jiná, což není dobré. Mám je ráda, ale cesta je zavřená a kořeny zpřetrhané a před námi spousta prace… <br/><br/>

    Isabel

  • 19. 6. 2011

    Ještě jednou Ti chci moc poděkovat za rodinné konstelace, kterých jsem se mohla zúčastnit 12.6. v Brně. Mám pocit, že mi to dalo opravdu hodně a spousty věcí mi ještě postupně "dojde." Stejně jako do teď ještě vstřebávám dojmy z minulých konstelací. Mám radost z Tvého přístupu i k nám samotným.

    Andrea Štarhová

  • 1. 6. 2011

    Děkuju ještě jednou, že jsi mě tam dostala, musím říct, že to dalo práci :o). Ale mám pocit, že se mi to v hlavě trochu srovnává, fakt mám menší problém vejít ve styk s někým cizím. Dělám věci, které jsem předtím nedělal, a ono to nebolí – "překvapivé" zjištění… A když to nejde, tak si vzpomenu na to, jak za mnou všichni v Brně stáli a nějak mně to přidá energie.

    Marwin

  • 9. 3. 2011

    Jak se mi daří s odstupem? Je to dost silné, předčilo to má očekávání….dosedá to na ty místa, kam to patří a jsem docela klidná, protože to, jak to je, je jediné pravdivé. Zároveň se mění moje vztahy s lidmi vně i uvnitř…dramaticky v partnerství a i v přátelství, sexualitě, tvůrčí činnosti, zaměstnání…postavila jsem se svému strachu a obavám, zřela jsem, že nejsem to, co jsem si myslela, ale že jsem to, co cítím, a to je láska….

    Tereza

  • 8. 2. 2011

    Už teď mohu říct, že se mi hodně změnil postoj k lidem, více jim rozumím a chápu jejich životy. Nedělní konstelace se mě dotkla hluboko v duši a mění mě zevnitř…první jako by se mne jen dotkla, ale tato mě prostoupila celou ..hlubokou láskou a poznáním, pochopením… Moc ti děkuji. Našla jsem přátelství, lásku a pochopení sebe, maminky…života-smrti-života…..proplakala jsem toho hodně a zároveň prožívám ve svém životě víc lásky a radosti… Už teď, druhý den poté, je jako rok….po tom….síla, nikdy jsem nežila tak moc jako TEĎ! <br/><br/>

    Tereza

  • 2. 2. 2011

    Jsem ráda, že jsem mohla nahlédnout do tajů práce s lidskou duší. Na začátku jsem měla obavy, zda se jako zástupce budu umět vcítit do role. Jakmile jsem začla naslouchat svým vnitřním pochodům, byly obavy pryč. Pochopila jsem, že nuceným přemýšlením by role jen stagnovala, a proto bylo důležité věřit a nechat se vést a cítit. Děkuji za ty pocity. Ne vždy mám čas si věci skutečně prožít a tady na to bylo opravdu spousta času, což bylo výborné. S odstupem mi to připadá, jako kdyby se tam zastavil čas a v něm se děly ty konstelace, a pak zase vše běželo dál.

    Jana Vítková (sestřenka)

  • 31. 1. 2011

    Děkuji za krásně prožitou sobotu v kruhu móc milých lidiček, kde jsem se cítila jako v ráji. Bylo to pro mě velmi silné a všechny postavené konstelace mě něčím obohatily. Děkuji všem, kteří mi pomohli k tomu, abych se vypořádala se svou životní zátěží. Věřím a cítím, že další životní pouť bude daleko radostnější a šťasnější.

    s pozdravem Světla se světlem v duši

  • 16. 12. 2010

    Tento den mi opět připomenul, že je možné otevřeně mluvit o všem, co člověka trápí a cítit se přitom v bezpečí. Postupně jsem získával úplně nový pohled na osudy lidí a už vůbec nebylo možné někoho hodnotit ve smyslu "dobrý-špatný". Mohl jsem uchopit souvislosti, které se nám projevují do života a to mne naplňuje dodnes. Zvýšil jsem si důvěru v naslouchání "svému vnitřnímu hlasu" za každých okolností všedního dne. Kéž mi to vydrží co nejdéle. <br/><br/>

    Jiří Sadila

  • 29. 11. 2010

    Na konstelace jsem přišel bez očekávání a s pocitem, že to může být pro člověka podpůrné, ale nikoliv silně transformující (tento pohled se po konstelacích změnil). Všechny konstelace se týkaly mého života. Ve všech jsem si našel osobní přínos. Nejsilnější pro mě byla poslední, kdy jsem zastupoval Jirku a uvědomil jsem si, co i mně bráni zásadním rozhodnutí v partnerských otázkách. Mám taky pocit, že jsem vnímavější a otevřenější svému vlastnímu prožívání. Začínám používat věty „Cítím/vnímám, že …", oproti dřívějšku, kdy jsem vždy říkal „Myslím si …" A cítím, že je to dobré. Děkuji za tu příležitost zúčastnit se. Přijedeš-li opět někdy s konstelacemi do Fryštáku, rád přijdu.

    Pavel_

  • 24. 11. 2010

    Ahoj Markéto, děkuju moc. Díky mé konstelaci se během 14 dnů začaly uvolňovat některé "zašmodrchance" z naší rodiny. Konstelace byly takové žensky jemné :). Vždycky si vzpomenu na motýlí efekt …"třepetání motýlích křídel může v konečném důsledku vyvolat tajfun třeba i někde na druhé polovině světa…";"Lucka

  • 16. 11. 2010

    Pro mne byly nedělní konstelace inspirující, hluboké. Šla jsem tam se záměrem podpory a jen být. Což se povedlo. Ta podpora šla nějak sama, cítila jsem, jak proudí. Při vstupování do rolí jsem cítila, že mé tělo je ve službě tomu, co se mělo stát, ale uvědomovala jsem si, že všechny ty role také se mnou souvisely, tak jsem za to moc ráda. Také mně došlo, že Bytí, co jsem tam cítila, mám vlastně také v sobě, a že se na něj mohu vždy napojit. Uvědomuji si, jak je o nás postaráno. Díky, že jsem mohla toto napsat.

    Zdena

  • 12. 11. 2010

    Nakonec jsem byla skutečně ráda, že jsem se konstelací zúčastnila. Hned při příchodu mě potěšila příjemná atmosféra a i potom to bylo fajn…pro mě byl asi nejsilnějším zážitkem ten pocit soustředění a vcítění se… Pak když jsem byla vybrána do té konstelace, měla jsem trochu strach, zda si nebudu muset ty pocity "vymýšlet"…ale nebylo to tak, "něco" ve mně skutečně probíhalo…v tomto ohledu mě trochu mrzí, že jsem neměla roli ve více konstelacích, ale třeba je to aspoň motivace zúčastnit se ještě někdy.

    Hanka

  • 10. 11. 2010

    AHOJ Markéto, musím říci, že po konstelacích cítím, že jdu ve svém životě dál s čistým štítem. Jakoby ze mne spadla tíže nevyřčených slov, která jsem potřeboval říci a slyšet při rozchodu s bývalou partnerkou. Dýchá se mi volněji a jsem nyní otevřený pro nový vztah. Chtěl bych ti poděkovat, žes tyto konstelace zorganizovala a lektorovala. A samozřejmě děkuju všem zúčastněným bytostem. …:-)

    Břetislav

  • 9. 11. 2010

    Milá Markéto, děkuji ti za zprostředkování pro mě důležitého zážitku z konstelace, která mi umožnila vidět a pochopit moji původní rodinu a prožít svoje místo v ní. Tento zážitek mě osvobodil a já jsem okamžitě zjistila, že už nereaguji podle naprogramovaných vzorců, ale mohu s klidem angličana přijmout realitu mého života. Úžasné ulehčení. Díky citlivému a profesionálnímu vedení naplnila konstelace moje očekávání. </p>

    kolegyně PhDr. Eva Tylová

  • 22. 10. 2010

    Když jsem se účastnil prvního semináře konstelací, bál jsem se. Rodiče mi vštípili racionální pohled na svět a to, co jsem před sebou viděl, do něj nezapadalo. Měl jsem pocit, jakoby se silné emoce vytvářely z ničeho a na aktérech ležela obrovská tíha odpovědnosti, spojená s řešením vážného problému úplně cizího člověka.<br/>Pak jsem dospěl do stavu, kdy se moje vlastní psychické problémy zvýraznily natolik, že už jsem je nemohl ignorovat. Byl jsem ochoten zkusit skoro cokoliv, bez ohledu na to, jak "šarlatánské" to může být. Na dalším semináři jsem si proto nechal sestavit vlastní konstelaci. Už samo o sobě se jednalo o velmi silný zážitek, ale významnějším byl sled událostí, který následoval. Zažil jsem okamžiky těžko popsatelné radosti i velké bolesti až jsem nakonec dospěl k určitému závěru, který mi snad má být poučením. Především jsem však našel sebejistotu, která mi konečně umožňuje nahlížet na život jinak, než jako na stahující se smyčku.</p> </p>

    Miloš

  • 6. 10. 2010

    Ahoj Markétko, na Vartovně bylo velice dobře a sám se cítím velice dobře. Kdybych měl popsat ten pocit, který mám, tak bych řekl, že kolem mého těla někdo udělal pořádek. Cítím se jako po osvěžující koupeli. I manželka mi řekla, že mám úplně jiné oči, že mi "očička úplně září". A řekla mi to i švagrová. <br/>Tak Ti chci ještě jednou poděkovat a věřím, že se na Vartovně zase potkáme.

    Vlastik Vaculík

  • 28. 7. 2010

    Dobrý den, konečně jsem si udělala čas na krátkou reakci na konstelace. Tentokrát mi poprvé ve velké míře (více než na jiných konstelacích, kterých jsem se zúčastnila) přineslo velké plus zastupovat cizí role. Pak jsem také ráda za svou kamarádku Kamču, která si to vyřešila se svou mamkou, konstelace byla velice intenzivní a myslím, že je na tom o hodně lépe než před tím. Co se týče mě, tak jsem po 8 letech odjela s rodiči a sestrou na dovolenou do Toskánska a ta dovolená byla naprosto v pohodě a skvělá, jak jsme to ještě nezažili, takže děkuju.

    Martina

  • 16. 5. 2010

    Ulevilo se mi od té základní emoce, říkejme jí třeba strach. Jakkoliv to možná nevypadalo, tenhle problém byl pro mě akutní.

    Pavel

  • 9. 5. 2010

    Nejenže konstelace umožní poznat svoji rodinu, odbourat blokace pramenící z nerovnováhy ve vztazích, ale představují také skvělou příležitost k naučení se vnímat svět emocionálně. Skvělé pro ty z nás, kteří už máme surové matematické logiky plné zuby. Na příštích konstelacích v Hostivicích na viděnou!

    Ondra Přenosil

  • 10. 4. 2010

    Ahoj Markétko, konstelace mě docela překvapily, a to hlavně v tom, že vlastně i mne zastupovala jiná osoba. Přesto, že mě neznala, neřekla nic, o čem bych mohla říct, že to nejsem já nebo že to není o mně. Byly to silné dojmy, hlavně některé reakce dalo by se říct nezúčastněných – jen se dívali, co ti jejich zástupci dělají, a po předání role co to s nimi pak dělalo! Co mi to přineslo – zajímavý zážitek a podněty k zamyšleni.

    Boženka Parmová

  • 8. 4. 2010

    Co se účinků na mě týče, při své konstelaci jsem pocítil uvolňování v pánvi (při dotýkání Matky Země) a v průběhu dalších dnů se uvolnily skřípnutý záda právě v bederní oblasti. Snažím se udržovat ten pocit, uzemňovat a vypomáhám tomu kamenama, přijde mi, že v této oblasti (2. čakra a prostor mezi 2. a 1.) se dál něco uvolňuje. Takže mám radost, že to tak je.

    Petr_

  • 29. 3. 2010

    Musím ti napsat pár řádků, jak to cítím… Za prvé jsi šikulenka! Odvedli jste úžasnou práci, toho si vážím. Posílej mi prosím i nadále nabídky a přeju plno spokojených klientů a úspěchů. Já jsem byla moc spokojená.<br/>Sobota byla pro mne silná, ale neděle předčila mé očekávání. Téma každého z nás = to teda byla SÍLA. A ve všech tématech jsem si našla i svou částečku. Účastnila jsem se více konstelací a vždycky to byl „koncert", ale to, co bylo v SO a NE, bylo hodně bolestivé, ale osvobozující. Moc a moc děkuji!!</p></p>

    Hana

  • 23. 3. 2010

    Rodinné konstelace jsou opravdu mohutný a zároveň laskavý nástroj pomoci. Nejen pomáhají od utrpení, ale zároveň učí chápat vztahy v našem životě. Netuším jak, ale prostě to funguje. Během jednoho dne se mi otevřel svět zas o něco víc. Nebo spíš já jemu. I když "jen" někoho zastupujete, noříte se do něj velmi hluboko. Chápete ho, cítíte ho, žijete ho. Když je na řadě vaše konstelace, nestačíte se divit, jak věci přesně odpovídají skutečnosti. Negativní energie, kterou konstelace umí odblokovat, v mém případě odešla naráz. Klepal jsem se zimou, přesto že žádná nebyla a  smál jsem se naplno mnoho minut. Bylo to šílené, protože to nejde kontrolovat. Smích nevycházel ze mě, ale skrze mě. Byl to život sám, který skrze mě po odblokování začal proudit v podobě smíchu. Je to sice trochu básnicky řečeno, ale vystihuje to mou zkušenost přesně 🙂 . Teď se cítím víc svěží, nezatížený.<br/>S konstelacemi člověk osvobozuje sám sebe, učí se empatii a lásce k druhým. Doporučuji konstelace nejen těm, které sužuje nerovnováha ve vztazích, ale i těm, kteří kráčí po cestě duchovního poznání.

    Ondra

  • 23. 3. 2010

    Bylo to pro mě moc prima. Sedli mi lidé, i způsob, jakým jste to s Alanem vedli. Pro mě jste byli vážně dobří. Navíc se od té doby začaly dít v mém životě docela divy…takže úspěch velký. Asi nemám co vytknout (což u mě není moc normální :-)). Super byl i večer i možnost přespání a taky druhý den. Už dlouho jsem si takhle víkend neužil. I když to vezmu z pohledu psychologa, tak si myslím, že to bylo dost dobré a bezpečné (cítil jsem se bezpečně), což je myslím to nejdůležitější.

    Petr

  • 1 8 9 10