Edita

  • 13. 1. 2021

    Nedělní konstelace pro mě byly fyzicky náročné a léčivé. Moje vlastní konstelace mi dala možnost zažít propojení a smíření. Pak, v neděli večer a v pondělí ráno přišly zase myšlenky typu "proč jsem si tuhle životní situaci přitáhla, když cítím, že to, z čeho jsem odešla, bylo dobré, a že nyní jsem v situaci, ve které se necítím být šťastná tak, jak jsem si myslela, že budu". Ale vede mě to k tomu, že se mám asi naučit být v jakékoliv situaci šťastná, nehodnotit ji hned jako špatnou, i když jí nerozumím. Zaměřovat se na to, co se děje dobrého, co za dary (velké i obyčejné) mi každý den přináší. Mít na mysli, že tahle životní cesta je nekončící proces, že nebude stav, kdy si řeknu: a teď už jsem šťastná a už je to hotovo. Protože přijde další situace, kdy se moje duše bude dál rozvíjet a učit. Myslím, že nejdůležitější pro mě je přijmout, že všechno, co se mi děje, je pro můj duchovní rozvoj, a tudíž se tomu nevzpírat, ale odevzdat se tomu. Jsem vděčná, že jsi mi poskytla prostor a náhled na věci v mém životě.

    Edita