Filip

  • 10. 7. 2015

    Nikdy jsem nepatřil mezi ty, kteří se hrnou do něčeho neznámého. Hlavně v poslední době jsem se setkával se stejnými lidmi na stejných místech a stával jsem se pomalu, ale jistě součástí toho hektického koloběhu. Ačkoli se považuji za dobrodruha a mám rád cestování, hlavně v posledním roce jsem čím dál tím více přemýšlel o tom, jak jsem příliš zabředl do své práce. A tak jsem si řekl, že nastal čas na změnu. Chtěl jsem poznat něco nového, sejít se s lidmi, které jsem doposud neznal, podělit se s nimi o nové zážitky, zažít legraci, bavit se o věcech vážně i nevážně, opustit po dlouhé době aspoň na chvíli svět čísel, logiky, materialismu, matematických vět a důkazů a dívat se zase na věci trochu jinak – snad více duchovně… Naše společné putování mi dalo nejen to, co jsem od toho očekával – ba i víc: dokázal jsem se úplně oprostit od problémů, které jsem v poslední době řešil, a i teď – poté, co jsem se vrátil domů – se na ty problémy dokážu dívat více s nadhledem a větším klidem nežli předtím. Už se nebojím jít do něčeho nového – naopak, mám větší touhu poznávat nové věci a nové lidi a sdílet s nimi to nadšení.

    Filip