Hanka

  • 20. 5. 2018

    Děkuji za báječně uspořádanou akci! Pluli jsme na raftu, kánoi, a i jsem si vyzkoušela kajak – tedy rozhodně jsem byla pořád ve střehu. Nejvíce mi chutnal špenát s bramborami, ten si pořád dobře pamatuju. Vždy dobrá nálada a dokonalé vtípky v přirozených situacích. Na vodě jsme byli s minimem věcí. Přednášky Liny o bezpečném chování ve vodě – to mě pořádně vyděsilo, jsem ráda, že už tomu konečně rozumím – hlavně válcům. Při plutí jsem myslela na naklánění se k překážce a občas i na to, že pokud má být loď ovladatelná, že musí být rychlejší než voda. Bavily mě všechny hry. Zpívání s kytarou jsem jen poslouchala – moc se mi to líbilo! O Járovi Cimrmanovi jsem dosud nic nevěděla, jen, že existuje. Nebyla jsem moc nadšená ze spěchání na vlak, na autobus, ale zvládli jsme to. Na horolezeckou stěnu jsem zkoušela lézt, bylo to těžší, než jsem si myslela, měla jsem na sobě boty do vody. Na raftu jsme měli moc příjemnou atmosféru a legraci, František řídil velice dobře a říkal ostatním, co mají dělat, bylo to fajn. Co jsem nechala plavat? Po celé čtyři dny jsem se nevěnovala tomu, na čem teď momentálně pracuju. Uvědomila jsem si, že musím najít „zlatý střed“ toho, jak úplně nevypadnout z toho, co je pro mě důležitý. Uvědomila jsem si, že přeci jen mám ráda pohodlí, že potřebuju hodně zlepšit kondici. Bolelo mě celý tělo ze spaní ve stanu.

    Hanka