Honza

  • 11. 1. 2016

    Užil jsem si asi nejvíce poslední večer, podařilo se přenést atmosféru klasické čajovny přímo na faru, atmosféra byla dokonalá. Skvěle jsem si užil volné povídání a pozdější hraní na kytaru, hodně vděčný jsem byl za popis fotek při jejich opětovném promítání. Štěpánovo rádobyfyzikální vysvětlení s frekvencemi mi připadalo šílené šarlatánské, a přitom jsem zbytku toho, co říkal, věřil. Nemám ponětí, jak to funguje, ale věřím, že to funguje. Vlastně to mám podobné s konstelacemi - u nich také nedovedu říct, na jakém principu fungují, a přeci věřím, že fungují. Trojprogram hudba/fotky/presentace jsem považoval za chaotický kvůli změně pravidel pod rukama a neohlášenému propojení 3 věcí do jedné. Nápad s brýlemi mne nadchl. Pan průvodce mne zaujal nikoli historií, ale svou všestranností. Návštěva pivovaru mne zaujala též. Nejvíce mne asi překvapila procházka na zámek, při níž kluci dokázali jet s Pepou stejně rychle jako dokázal Pavel vést mne. Scénka s Tenzingem mi přišla velmi vtipná, zejména kvůli angličtině. Fascinoval mne výkon sboru v kostele. Akustika dělá strašně moc, ale i tak byl výkon nad očekávání. Kváskový chléb mi nechtěl, mrcha, vykynout. Podařilo se sesbírat obohacující skupinu lidí, která držela dobře pohromadě, a s nimiž jsem byl velmi rád. Díky moc za vše, co jsem během pár silvestrovských dní mohl zažít! Jsem vděčný, že jsem mohl s tak zajímavou skupinkou lidí pobýt.

    Honza