Honza__

  • 22. 5. 2015

    Nejdříve poděkování za celou akci, zvládnutou ve Tvém a Jurášově obvyklém standardu, tedy naprosto dokonale!:-) Sešla se opravdu příjemná skupina lidí zajímavých a s potenciálem obohatit jeden druhého. Bezesporu nejvíc mne zaujala pohádka (a divil bych se, kdyby to nebyl záměr;-)). Líbil se mi příběh, líbil se mi výklad, líbil se mi způsob, jakým jsi nám její předvedení zadala, a líbilo se mi, že to bylo absolutně bez stresu. Neumím úplně rozkódovat, v čem ta absence stresu spočívala, podezření mám však na vliv následujících faktorů: zadání proběhlo jasně, pohodově, a bez možnosti volby či diskuse; termín byl tak šibeniční, že se nikdo nepokoušel o nazkoušívání; sešla se opravdu pohodová parta lidí; nelámali jsme si příliš hlavu s výsledkem kvůli cílovému publiku, jež jistě přejde i případný lapsus; relativní jasnost každé z rolí spolu s tím, že množství přímé řeči bylo celkem malé; dodání rekvizit. V pohádkovém příběhu jsem našel jak sebe, tak i svou exmanželku, a i současnou přítelkyni. (Ex)manželka byla nejjasněji k rozlišení: zpodobněná byla třemi vílami, které sváděly hrát o duši. Když vyhraješ, máš nás všechny. Když prohraješ, přijdeš o svou duši. Ve skutečném životě kostky ani zapotřebí nejsou, svou duši jsem vyměnil za její tělo, aniž bych si toho vlastně stihl všimnout. Přítelkyni jsem pak nalezl v podobě živé vody! Nezbývá než doufat, že jsem se za tu dobu stal ze starších synů tím nejmladším.

    Honza__