kamarádka Petra

  • 15. 5. 2016

    Bylo krásné jet vlakem proti proudu a sledovat všechna ta místa, kde jsme byli, jedli, nocovali a tak. S radostí jsem zjistila, že si pamatuji snad každý kousek řeky. A při pohledu na vodu z kolejí a tedy i s nadhledem mi došlo, jak může být všechno jednoduše krásné, když si to člověk nekomplikuje svými předsudky, schématy, obavami a podobně. To, co bylo krásné a co jsem cítila už od začátku, bylo neustálé spojení s přírodou. To mi už hodně dlouho chybělo. To pro mě naplnilo slovo "dovolená". Ve vlaku po cestě zpět jsme potkali místní lidi. Hned mi bylo jasné, proč na nás vždy tak zuřivě na vodu mávali. Všichni byli nalepeni na okýnku vpravo, protože "tam je vidět na řeku". Mají ji rádi. A při cestování pozpátku můžu říct, že i já. Potkala jsem také zelené muže, co palce zalomili. Byli prostě dokonalí! Měli usárny, kanady i feldflašku. Po 5 prožitých dnech jsem byla hrdá, že vím, vo co de, a tak trochu jsem se cítila být malinkým kouskem sebe jako tramp. Docela posun za posledních 5 dní. Děkuji všem kamarádům za to, že tam byli! Byla to moc milá společnost a pro mě nakonec príííma!! S láskou se loučí

    kamarádka Petra