Kristina

  • 16. 6. 2013

    O rodinných konstelacích jsem slyšela, četla a z dálky velice uznávala. Ale dlouho jsem nenašla odvahu. Cítila jsem, že celkem dost podstatný je člověk, který je vede. A s tebou jsem měla očividně štěstí. Moc ráda bych ti poděkovala. Máš obdivuhodný dar. Konstelace vedeš s velikým citem i pevností pro všechny zúčastněné a situaci. No a já byla ohromena. Takovou sílu jsem v tom tedy nečekala. Možná se ti zdála skupinka málo akční. Ale sama za sebe musím říct, že jsem na konci dne byla ráda, že držím vůbec vcelku. Pocit, že se cosi ve mně přeskládává a opět vůbec ničemu nerozumím. Na křepčení nebylo ani pomyšlení :-). A nikdy, opravdu nikdy, jsem nezažila takové propojení s "cizími" lidmi...z čehož jsem měla radost (tichou:-)).

    Kristina