Kuba

  • 8. 1. 2014

    Bydlení na faře mělo krásné kouzlo. Bylo hezké usínat s tolika lidmi. Na mém novém bydlení se mně o tom Silvestru zdálo 4x po sobě. 🙂 Ano, přispěl jsem k řešení, docela nám to šlo - hry na poznání lidí ve skupině. Kruh růstu byl takový zvláštní, vidět lidi, jak přicházeli na svět, jedním slovem uvědomění. Otázka, co přináším tomuto světu, byla pěkná, málokdo si je vědom toho, co nabízíme lidstvu. Konstelace znám, ale kdybych neznal, tak mi to pomůže je lépe pochopit. Překvapením pro mne velkým bylo, jaké to vůbec je, jít někde po ulici poslepu veden někým druhým. Jenom jsem doufal, že nebudu muset jít na laně Vaňkovkou v Brně. Muzeum pro mne bylo překvapením, aspoň vím z kama sou cigáni, a že to není nadávka. Tvoření z odpadu hodně zajímavé, probouzí to fantazii… Krásné počasí, úžasná příroda, pěkná elektrárnička, hrad zbořený. Údolí bylo vážně úžasné, zpívání jenom dokreslilo tu nádheru. Přišlo mně ale, že se nemůžeme všichni vzájemně sladit. Příběh byl potom velice silný, o té slepé paní Kellerové, i silný zážitek prožít si to poslepu. A vyjít ven z chýše bylo moc hezké, nečekal jsem, že bude tak nádherné se tímto způsobem "narodit" do nového roku. Byl to celkově silný zážitek, i vidět lidi, jak si rozdělí úkoly na úklid a každý udělá něco. Snad poprvé v životě jsem zažil, že na všechno nemusím být sám.

    Kuba