Pavlína

  • 8. 3. 2012

    Nevím, jestli budu umět vyjádřit, co se ve mně odehrálo, bylo to silné a pro mě do té chvíle neuvěřitelné. Bylo cennou zkušeností a nezapomenutelným zážitkem se setkat se všemi okolo, s jejich pocity, prožitky, emocemi. Prožitky toho dne mě opravdu postavily na zem:). Když nad vším průběžně přemýšlím, mnohé věci už mně okolí říkalo, či jinak naznačovalo..., ale asi jsem to nechtěla slyšet ani vidět...pořád jsem se plácala v minulosti a hledala chyby v lidech kolem, hlavně v rodičích. Jako bych nechtěla přijmout dané souvislosti, nevím, jestli jsem teď jiná a jestli jsem věci správně pochopila, ale konstelace toho dne mně ve spoustě věcí rozjasnily obzor...:). Cesta je ale dlouhá a klikatá...:). Děkuji Ti. Krásné jaro. S pozdravem

    Pavlína