s láskou Eva

  • 19. 11. 2014

    Děkuji za skvělou a úžasnou cestu, za krásné sdílení, cestování, povídání a setkání. Krom toulacího zážitku přivedla mě tato cesta k zajímavým myšlenkám, poznáním i otazníkům na téma hranice, dualita, tolerance zvláště v sepětí s individualitou, vývoj lidstva, koncepce, směr „Bůh, náboženství,víra“, hierarchie priorit ve vztahu k sobě a ostatním, odvaha jít svou cestou a odvaha jít po ní sama, osudem daná omezení a náš postoj k nim (hluboký obdiv k Evče a Jardovi, kteří i přes svůj zdravotní handicap dokáží jít za svými sny a žít naplněný život možná lépe než spousty lidí, kteří žádné omezení nemají). Měla jsem pocit jakési sounáležitosti, tolerance, otevřenosti v naší skupině, která byla moc příjemná a která si myslím, se běžně ve skupinkách lidí nevyskytuje. Bylo zajímavé vnímat energii míst, kterými jsme procházeli, měla jsem pocit, že se nacházíme někde, odkud vzešlo lidstvo. Bylo pro mne zvláštní, že na spoustě míst, kde jsem očekávala hodně silné pocity, jsem nevnímala vůbec nic a na místech, kam se běžný turista moc nedostal (třeba ten druhý hrob Ježíše nebo podzemí), najednou vše bylo hodně silné. Z našich sdílení ve mně zůstala teorie vývojové cesty od potřeby někam patřit přes potřebu individuality do začlenění se do celku bez nutnosti přizpůsobovat se a teorie v souvislosti se sdílením o holokaustu, kde se smazával pojem "zlo"a "dobro". Uvědomila jsem si, jak v žití ve světě duality těžko přijímám, že je zde něco, co se mi v rámci mého úhlu pohledu jeví jako zlo, těžko se s tím smiřuji, bojuji proti tomu, ale ta cesta asi bude jinak, ano, v těch drobných všedních nepříjemnostech už umím mít ten nadhled, ale v těch záležitostech, jež nás výrazně vykolejí a ovlivní náš život nebo život jiných, v těch zatím po té cestě pátrám. Děkuji všem

    s láskou Eva