s úctou Dominika

  • 22. 7. 2014

    Víkendové Putování krajem Nežárky mě zaujalo už při první zmínce, když jsem v červnu byla na konstelacích. Představa delšího setkání se svým tématem v kruhu lidí, jen mezi stromy, daleko od civilizace, mě lákala. A jak to bývá, když si osud pohrává - že na akci můžu jet, jsem se dozvěděla jen pár dní před začátkem. Vysoké očekávání kupodivu nezklamalo, ba naopak bylo překonáno. Pocit bezpečného zázemí vymýtil obavy z nepřízně počasí, z nepohodlí. Byla jsem překvapená, jak nebyl problém začlenit do takové akce např. vozíčkáře. Výlet byl neustále provázen veselým naladěním, program mě moc bavil. Jeden z programů byla i krátká konstelace - přesně na moje téma! Nedokážu si vysvětlit, jak jsi mohla zacílit přímo do mě, když jsem se o tom, co právě řeším, nikomu nezmínila... Byla jsem pořád v úžasu. Úplňková sobota byla pro mě vrchol. V neděli jsem byla nevyspalá, vyčerpaná. MOC DĚKUJU, že jsem mohla strávit pár dní pod Tvými křídly. Moc si Tě vážím, opravdu jsi mě ohromila. Z víkendu budu čerpat ještě dlouho. A děkuju i všem spolupoutníkům! Jen za to, že tam taky byli. Zamilovala jsem se jak nikdy předtím, asi jsem v životě nebyla zamilovaná. Vůbec jsem nevěděla, co se se mnou děje, nebyla tam ani špetka rozumu a sebekontroly a to mě znepokojovalo. Tuším, že to je jen náhled do mých vlastních hlubin. Děkuju za tento zážitek Bohu.

    s úctou Dominika