Šárka

  • 15. 1. 2021

    Děkuji za konstelaci a úžasný Ženský kruh. Můj první v životě, jsem moc ráda, že jsem šla. Ta má konstelace byla na rodinné trauma související se znásilněním mé prababičky a nejspíš i babičky za války. Jsem opravdu moc ráda, že jsem to téma otevřela. Hlavně proto, že mi došlo, že daleko větší "problém" jsem měla ne s muži, kteří to spáchali, ale s těmi ženami, vyčítala jsem jim, že to téma musím vůbec v životě řešit, že mi způsobuje problémy, že pak šly do vztahů a manželství, kde potlačovaly samy sebe. Vlastně jsem jim vyčítala, že nebyly dost silné. A tušila jsem to už nějakou dobu, že to v sobě mám, ale nebyla si schopna to úplně přiznat, protože vědomě by mi takové výčitky a pocity přišly vůči nim "špatné" a "nefér". Uvědomit si a slyšet a prožít si, že tohle není můj příběh, a nejen že nemusím, ale ani bych neměla, ho s sebou táhnout a snažit se ho nějak řešit a bojovat, a prostě si ho hrdě táhnout na zádech jako nějaký věčný batůžek, pro mě bylo obrovským osvobozením. To je asi to, co tyhle dny hlavně cítím - osvobození. Mám pocit, že takhle uvolněná ramena už jsem dobrých pár let neměla. Taky je tam určité prázdno a zmatek z toho prázdna. Jak se uvolnil prostor, který tohle zabíralo. Ale cítím, že to chce jen čas. Že to k tomu procesu změny a čištění a objevování prostě patří. Byl to velký kus mě, jsem ráda, že ten uvolněný prostor teď můžu zaplnit něčím jiným. Mnou. Co se týče konstelací, ve kterých jsem "hrála", tak nejvíc se mě dotkl příběh ženy, která se rozvedla se svým manželem, protože už se v tom svazku necítila naplněně, a hledala cestu, kudy dál a jak se postavit za své rozhodnutí a sama za sebe. Po část konstelace jsem byla v roli ní samotné a cítit tu vnitřní sílu, která se v ní postupně probouzela, to postavení se na vlastní nohy, uvědomění si síly vlastního rozhodnutí a plné převzetí zodpovědnosti a života do svých rukou. Bylo to opravdu pomalu jak probouzející se Fénix. Úžasný pocit a úžasný zážitek, obzvlášť pokud tu krásu a sílu člověk vidí v tom druhém od začátku. Ale ještě ji takto tak trochu "v jeho kůži" prožít. To je zážitek, za který jsem hluboce vděčná. Vepsal se do mě, mám pocit.

    Šárka