Sylvie

  • 18. 2. 2018

    Nevěděla jsem, proč a s kým a vlastně ani kam jedu. Žádné představy ani očekávání. Jen mě "cosi" do Jeruzaléma zvalo. No a přišla nadílka se vším všudy. Klobouk dolů, s úctou a vděčností. Mám chuť si to dát ještě jednou... vlastně jsem tam tak trochu i zůstala. Hlavně tím, co mi to přineslo - tam někde úplně uvnitř:-) Stále žiju z božského výletu za hranice všedních dní. O-boha-cenější jeruzalémským vnímáním se otvírají další pomyslné dveře...

    Sylvie