Vlasta

  • 24. 11. 2014

    Překvapilo mě, že jsem měla dělat v konstelaci uzemnění, sama často uzemněná nebývám, pocit průtoku energie běžně nezažívám. V příběhu mladého muže byla pro mě těžká role matky alkoholičky, hlavně ten pocit odcizení rodičů, potom nepříjemně dlouhá tělesná blízkost zástupce, když jsem představovala těhotnou matku, nejlíp se mi děkovalo rodičům za vychování syna, měla jsem pocit, že je to pro něj hodně důležité, ten chlapec mi byl hodně blízký. Zastupovala jsem také slabou matku, měla jsem negativní vztah k dceři, pocit škrcení, nemohla jsem to polknout. Nenarozené dítě se mi dobře hrálo, bylo hravé a povzbuzující. Velice těžká role byla pro mě role jedné ženy, nevím proč jsem s ním třepala, ten rozchod mě bolel, ty řeči jejího manžela, že toho jen využíval... ztratila jsem se a jak jsi mi rázně připomněla, že jsem tu pro ni, nechtělo se mi už pokračovat... Má konstelace mě nijak nepřekvapila, ale zatím ani nijak neposunula. Je těžké vyskočit z celoživotní kůže.

    Vlasta