letní pěší pouť do kraje Českého Švýcarska
3.-7.7.2024

12. ročník červencového pěšího putování s tábořením venku, koupáním v potocích, vařením na ohni a programem. 

Pocestný, vstávej, tráva
chladí tě na patách
a cesta popelavá
pro tebe sbírá prach.

Pouť = Cesta do Nitra – cesta krajinou vnější i vnitřní. Můžeme se v Sobě setkat s částmi nás samých. Každý den budeme během putování prožívat poselství míst a pomocí her, cvičení se dotýkat i našich podvědomí. Jako POUTNÍCI navštívíme energetická a jinak zajímavá místa severních Čech, na kterých jsme ještě s Putováním nebyli. Budeme společně vařit na ohni, spát v lese a pod převisy, meditovat, dotýkat se, sdílet, tančit, smát se, zpívat s kytarami, zažívat jedinečné společenství.

Cena: 2.999 Kč zahrnuje: jídlo po celou dobu akce, materiál na program, hry, tvoření a táboření, tisk zpěvníků, příspěvek na organizaci, jízdenky na lodičky v Tiché soutěsce, příspěvek na naftu doprovodného vozidla vypraveného z Brna. (Cena zůstala od loňska stejná).

Můžete se rozhodnout i pro dobrovolný příspěvek do fondu pro sociálně slabší účastníky, kteří by chtěli na Putování ale kvůli financím nemůžou. Transparentní účet „Socfond“. Zájemci, kteří jsou v sociálně slabé situaci, mohou požádat o příspěvek na toto putování. Ozvěte se, kdo potřebujete.

Začátek Putování: středa 3.7. večer v Děčíně. Odtud vystoupáme pěšky do lesů na první tábořiště a noc pod hvězdami.
Konec Putování: neděle 7.7. odpoledne  ke stihnutí vlaků do Brna a Prahy.

Putování zabírá  1 všední den (čtvrtek) + 1 den svátek + víkend.

3.7.2024 Cesta vlakem z Brna přes Prahu tam:
Brno hl.n…………………………………….14:39 Rj Vindobona
Praha hl.n…………………………………..17:31
Děčín hl.n……………………………………19:02

Věk účastníků Putování: 33+

S sebou bude potřeba: batoh na záda, spacák, karimatka, pláštěnka, baterka, nůž, ešus nebo miska, lžíce, hrníček, láhev na vodu, hygienické potřeby, ručník, oblečení do každého počasí.
Kdo má, může vzít buzolu (kompas), hudební nástroj, mapu.

Jídlo na Putování bude zajištěno 4x denně. Ráno obilné kaše (či pečivo), přes den chléb, máslo, sýr, pomazánky, zelenina, ovoce…a sladká svačina. Večer se bude vařit ve velkém hrnci na ohni (vegetariánská jídla). Začínáme večeří ve středu, končíme odpolední svačinou v neděli.

Noclehy: Spát budeme hromadně pod širákem = v tisícihvězdičkovém hotelu, případně pod plachtami (plachty na přístřešky zajištěny). Táboření bude neoficiální – „načerno“, poutnické, skryté.

Doprovodné auto s přívěsným vozíkem poveze nádobí na vaření, potraviny, plachty, barel s pitnou vodou, takže můžete po celý den jít nalehko jen se svými věcmi. V případě nouze naloží i nemohoucího poutníka. Několika vybraným lidem se zdravotními potížemi uveze i batoh.

Projdeme lesy, louky, vesnice, zastavíme na vrcholcích kopců, u pramenů a kapliček, vykoupeme se v rybníkách a potocích. Spočineme na tajemných místech 

Příběhy jsou plné dobrodružství, která prožili jiní.
Toto Putování je dobrodružství, které prožiješ ty.

PUTOVÁNÍM BUDOU PROVÁZET Markéta Černocká a …..     Knechta bude dělat opět Petr Kosička !
Putováním nás bude provázet pokračování knihy Miloše Zapletala SOVÍ JESKYNĚ a také kniha Miloslava Nevrlého CHVÁLY ZADNÍ ZEMĚ. 

Přihlášky: Markéta Černocká, 776 662 435, marketa@praminky.cz

Kdo se vydává na cesty, podobá se kralevici ze starých pohádek. Putuje krajem, a hledá to, co se jiní hledat neodváží.

„Fotkofilm“ PUTOVÁNÍ I.díl z let 2013-2015 si můžete pustit tady: https://www.youtube.com/watch?v=nR0K7sIGyIM>
Film z Putování Lužickými horami z 2017 si můžete pustit tady: https://www.youtube.com/watch?v=KC4pVq_ay90&t=3s>
„Fotkofilm“ PUTOVÁNÍ II. díl z let 2016-2018 tady: https://www.youtube.com/watch?v=146ocl8VTcI&t=151s>
„Fotkofilm“ PUTOVÁNÍ III. díl z let 2019-2021 tady: https://www.youtube.com/watch?v=gMr0KkMferk>

Výběr ze zážitků účastníků Putování z minulých let:

Tak skončil zas týden skvělý. Málo jsme spali, hodně bděli. S partičkou poutníků známých i cizích, se srdci na dlaních ostych hned mizí. Lezeme přes kopce do údolí, leckdy i těžko je, nožičky bolí. Pak ale do noci kytara zazní, každý je spokojen, s prožitou strázní hned usíná se lehce. Co asi čeká nás další dny? Jsme na konci. S úsměvem na tváři, srdíčko zpívá dál!
-Katka

Byli jsme s Vláďou ve vaší skupině o generaci starší, přesto jsem se cítila výborně. Fyzicky to pro nás byl test. Moc nám pomohlo, že jsme si s Vláďou mohli sbalit jen jedno společné zavazadlo, druhé se vezlo. První dny to Vláďa vyjádřil za oba. „Ty nohy se diví, co po nic chcu.“ V druhé polovině už si „zvykly“. Putování bohaté na zážitky, program pestrý, pořád se něco dělo. Putovali jsme s vámi poprvé, takže pro nás byly některé věci nezvyklé, už jsme si zapomněli hrát a lézt do vody na Adama mimo prostory k tomu určené. Úchvatná příroda, nepoznamenaná lidskou nohou i rukou. Všechno mělo své místo, a ze zážitků budu dlouho čerpat. Hezký zbytek prázdnin
– Věra

Už se těším na další putování. Asi si na staré kyčle pořídím pořádnou nafukovací karimatku. Rád se na putování vracím. Pro mne jsou to v pohodě plynoucí bezstarostné dny v blízkosti zajímavých lidí a nádherné přírody naplněné povídáním, zpíváním, hrami, procházkami po zajímavých místech a spaním v tisícihvězdičkových hotelech. Děkuji Markétě, Milošovi a Petrovi za skvělou organizaci. Bez Vás by to prostě nebylo ono. Mějte se krásně a zase někdy na viděnou.
– Jirka Diffi

Moje Putování bylo cesta k sobě a od sebe k druhým. Uměla bych vyjmenovat spoustu krásných okamžiků z těch nádherných dnů, mnohdy plných překvapení, ale to, pro co jsem si na Putování přišla, jsem i objevila a bezpečně uložila do obrovského zásobníku, ze kterého budu dlouho čerpat, a vypadá to, že i rozdávat – do srdce. Znovu jsem hledala své hranice, co je uvnitř nich, za co poděkovat a vytrousit cestou do kopců a luk za parného dne, protože už to uvnitř nechci a na uvolněné místo nechat proudit čerstvý vítr, východy i západy slunce, vodu z říčky a hlavně ty nově nalezené hranice otevřít směrem k těm ostatním, protože to nový prostor úžasně rozšíří a já si teď připadám jako někdo úplně jiný, to slovo je pro mě neznámé – svobodný a šťastný člověk. Narážela jsem samozřejmě i na protipól, vynořovaly se každou chvíli myšlenky na to, že už na to nemám ani věk, ani energii, že se můj batoh vozí v Královně, že si na něco hraju a zase se vrátím do svého dobře známého, ostře ohraničeného, strohého a smutného světa. Ale mě baví to, co jsem se znovu naučila – smích, nekonvenčnost a dobrá nálada. Střílet z luku jsem se sice opět nenaučila, koní se i nadále bojím, ale našla jsem svůj poklad a nějaké nedostatky si prostě dovolím 😉 Děkuju všem novým kamarádům za úžasné dny, přírodě za krásy, vesmíru za příležitost. Namasté
-Helena

Pro mě bylo Putování hlavně o uvědomění si sebe sama, jak na tom jsem. To bylo asi nejdůležitější. Líbil se mi čaj s hřebíčkem, 5ti litrový kanystr s kofolou pro krysu. Super bylo svezení se na koni, mirabelky. Koní jsem se vždycky bál a takhle blízko jsem mu nikdy nebyl. Zjistil jsem, že není čeho se bát (kromě šlápnutí:-)). Moc se mi líbilo u Vlků. Taky byly moc fajn doteky a kontakt s lidmi. Ani mi nevadilo, že nebylo tolik meditací a her. Díky za celé Putování.
-Martin

Děkuji za prima Putování. Pro mě hlavně uvědomění, jak přirozené a fajn je hodně se hýbat v přírodě a hodně být s lidmi. Po návratu do Prahy krize z týdenního nedostatku obojeho.
-Alan

Putovní akce se mi moc líbila. Každý rok si po každém Putování řeknu, to je zajímavý, že vždycky na tom Putování jsou ti nejlepší lidi, že se vždycky na Putování nejlíp skamarádím a vždycky z toho mám ten nejlepší pocit. Letos mi přinde, že to ale bylo zatím to nejlepší Putování z těch čtyř, co jsem absolvoval, i to co jsem prožil, že to bylo takový mimořádný. Například spací místa místa neměly chybu. Asi nejvíc mě pobavilo spaní na vlakovým nádraží. Velké dík, že jsem si mohl vyzkoušet i náročnější místa, stoupání na nejvyšší vrcholy. Díky všem, co mi pomáhali dolů, když jsme se vraceli od ledové jeskyně a od zříceniny, a nahoru, když jsem upad při cestě na Klíč, za půjčení pláštěnky, za buchty, a těm, co mě večer doprovodili až k metru a jeli se mnou co nejdál, abych nebyl sám.
-PAVEL

Jsem tu. Dělám kroky. Jdu. Očekávání, strach i odvaha vidět svou cestu. Jsem tu. Klid, únava, vzpomínky z dávných příběhů. Jdu. Otázky, jak uvolnit rodovou štafetu. Kráčím dopředu. Pohyb. Zastavení. Pohyb. Ze střípků skládám mozaiku. Dělám kroky. Děkuji za putování, za inspiraci,… Bylo to silné a zároveň tak prosté.
-Míla

Můj prožitek Putování Lužickýma horama je naplněný a radostný. Záměr se mi splnil do posledního puntíku. Chtěla jsem si utužit kondičku – což se vydařilo – pro nejkrásnější výhledy! (vtipná byla totiž má mylná asociace: Lužické hory, tj.něco jako Lužní lesy, však to zní podobně :)) Pak jsem se chtěla uvolnit v přírodě a to vyšlo skvěle. Tři dny mi trvala adaptace zpět do města! A taky jsem si přála zažít pospolitost skupiny, humor a smích. To vyšlo úplně nej také, 25 lidí a všichni tak blízcí a radostně sladění.Velmi mne nadchla všechna spací místa, jakož i vychytávky po cestě. Originální táboření u kouzelné železniční stanice, dokonalé spaní v lesním hájku u přehrady s potokem a koupáním, a velmi působivé nocování v čedičovém lomu. Děkuji za krásný čas.
-Nela

Pokud ti silné prožitky nejsou k mání, přidej se k partě na Putování. Konvenční zábavu strč si do řiťky, tady tě čekají hlubší prožitky. Stane se nejednou, že jsi paf, to je všednosti epitaf. Tak jako z ohniště kouř nekompromisně čadí, lidé všech pohlaví mají se tu rádi.
– Aleš