Ohlasy účastníků

  • 30. 7. 2020

    Letošní akce do Středohor s Pramínky byla výborná! Kolektiv si ihned sedl a spolutvořil, příroda překrásná, vyšlo nej počasí a ještě jsem směla projít vše vyjímečně s pejskem (nejhodnějším)! Market je nej organizátorka, vše tak přesně zapadalo, nádherná místa na spaní domluvená dokonce i předem a každý den se něco dělo a bylo si co užívat. Skvělá hra Scrabble na železnici! To mě fakt bavilo. Téma železnic a filmu Páni kluci tomu vdýchly atmosféru. Spolupráce v organizaci byla precizní… díky Miloši, Petře a Markét! Těším se zase za rok!

    Nela

  • 30. 7. 2020

    Putování: skvělý, různorodý program, hry-některé mě baví, jiné ne. Super parta, každý jiný a jako celek perfekní. Počasí vyšlo. Viděla jsem se se známými lidmi, poznala nové, skvělé lidi. Příští rok jedu zase. Jizeření: taky skvělý, známí i noví lidé, zase různí a jako celek perfektně sehraní. Skvělá organizace, jídlo, program. Jsem jak na dětském táboře-o nic se nemusím starat a užívám si vše naplno. MILUJU TUTO CESTOVKU

    Saša

  • 30. 7. 2020

    Pětihvězdičková homeless akce s extra švihlým programem = báječná výživa pro duši. Díky díky díky

    Verča

  • 27. 7. 2020

    Děkuji, že jsi mi nazpět vnukla život. Jsem neskutečně šťastný, že jsem tě poznal. Jsi žena s velkým Ž a pro mě je nejen štěstí být tvým věřím dobrým přítelem. Ale je mi také ctí. Chovám tě ve velké úctě. Asi největší, jaké jsem schopen. Těším se s tebou na další akce. A to velmi.

    Tom

  • 21. 7. 2020

    Chtěla bych ti poděkovat za konstelace. Stále mi to dojíždí a o víkendu to gradovalo, mám průjem, NESKUTEČNĚ SE MI ULEVILO. Díky moc. Ze života mi odešli někteří členové pokrevní rodiny, ale to byl můj hlavní předsudek. Rodina musí držet po hromadě. Kravina. Je mi fajn a cítím nový vítr z hor. Objímám na dálku.

    Broňa Laura

  • 17. 7. 2020

    Jde to vůbec uchopit slovy, co se dělo a jak to člověk prožíval, prožívá. Snad spíš do té básně, či obrazu. Pro mě opět velké, mystické chvíle, doteky s absolutnem. Díky za slova, že nemáme na sebe spěchat, dost to vystihuje moje poslední dny. Jsem jak Ivánek v Mrazíkovi, který šel hlavou do dobrých skutků a koukal do zrcátka, zda už. Tak si každý den pozoruji nohu a říkám si, vždyť včera jsem tak krásně mlátila v lese klackem do pařezu…. vždyť se mi předevčírem podařilo tak krásně plakat.

    Kristýna

  • 11. 7. 2020

    Byla jsem s vámi na Putování podruhé, a měla jsem pocit, jako bych se vrátila domů. Do pohody, legrace, vzájemné pomoci, do zvláštně různorodé skupinky, kde se lidičkové navzájem krásně tolerují, respektují se takoví, jací jsou. Tak trochu návrat do dětství. Život si můžeme zpestřit v každém věku, z některých podnětů budu čerpat dlouho.

    Věra

  • 9. 6. 2020

    Děkuji za včerejšek. Ani nemohu uvěřit, že se teď vše děje tak rychle a hladce. Asi fakt probíhá ta slibovaná transformace.

    Katka

  • 1. 6. 2020

    Chtěla jsem ti ještě poděkovat za tvou péči, vaření s láskou, a za všechno, co pro nás během kurzů děláš. Moc děkuji, vše bylo úžasné a výběr místa neskutečný. Velmi si toho vážím, jak se o nás staráš. Je to pocit, jako bych byla doma.

    Veronika

  • 31. 5. 2020

    Byla to jízda. V prvních dnech po konstelaci jsem měla sny, kdy jsem byla v ohrožení. Pak se to přelnulo ve sny přátelské a pak přišla jednodenní úzkost. Stále to jen pozoruji, protože po svých zkušenostech, vím své. Děkuji Ti za ten prožitek v konstelacích, které jsi dle mého cítění, vedla profesionálně, bezpečně a lidsky. Každý z účastníků jsme si vyzrcadlili své, ať už vědomě, či ne.

    Eva

  • 15. 5. 2020

    Coronní kněžko naší církve pando-mickové, moc děkuji všem za nádhernou akci, vyhrabala mě po zimě a koronavirovém karanténování zase do přírody, prima party na pralesní Ploučnici. Už dřív jsem jí chtěla jet, ale ne byly pro mě hlubokým zážitkem, moc děkuji, cítím se jistější a jsem citlivějšíbyla příležitost, těšila jsem se na průrvu a naprosto mě dostalo prodírání pralesem větví v neskutečně zkroucených meandrech. Skoro celý den jsme ze setrvačnosti i na řece plodili výroky na P a na K, romantika jak má být. Tolik dobrých zpěváků a kytaristů se na jednom místě jen tak nesejde, a navíc i s tématickou hymnou, kva – kvalitní. V Mimoni skvělá zmrzlina, ale vrchol luxusu byl už dřív, když Peťa rozdával čokoládové lanýžky rovnou na řece, u laguny s důstojnou labutí a u zdravého oběda na sluníčku. Oběd na pasece s koňmi byl taky romantika sama, jeden kůň hudební, druhý k táboráku, oba vydrželi stát a užívat si dlouho. Šárka s Táňou pozdravují, byly nadšené – kormidlovaly, lezly po všech skalách a stromech co se namanuly, často rovnou z lodi. Užívají si, že můžou dělat s dospělákama blbiny a jsou akceptované jako členové party, zapojily se do kornavirové konference a hlavně- řezaly motorovou pilou.

    Jarka

  • 12. 3. 2020

    Konstelace byly pro mě velmi léčivé a hluboké. Opět jsem se po několikáté vnořila čase přítomném do dětství a znovu uviděla z jiného úhlu, jak se moje duše cítila. Pro mě nové obrazy a střípky do mozaiky. Tvoje vedení je jemné a citlivé, i přesto, že někdy to vypadalo krutě. Jsem moc ráda, že konstelace, a ne náhodou, jsme mohly projít s tebou. Po několika dnech jsme se sestrou mluvily a musím říct, že náš problém, který trval celá dlouhá léta, se dostal do stavu přijmutí, uvědomění a odpuštění. Za to ti děkuji ze srdce. Jsi skvělá žena, průvodkyně.

    Marie

  • 6. 3. 2020

    Svojí konstelaci nechávám působit. Tento obraz jsem neviděla poprvé, už se mi ukázal. Při ostatních konstelacích bylo pro mě více významných momentů, ale zmíním aspoň jeden. Při konstelacích moc nemusím, když se hodně mluví. V souvislosti s tím, jsem si uvědomila, jak obzvlášť v některých případech bylo pro mě osobně podpůrné, když jsi mluvila, popisovala jsi situaci a ona se pak jakoby "ředila" bolest, kterou jsem jako zástupkyně prožívala. Uvedu jeden příklad: když jsem stála jako jedno z dvojčat v inkubátoru, tak to byl pro mě velmi silný zážitek. Opravdu jsem měla pocit, že pokud by nás neochraňoval anděl strážný a ty jsi nepovídala klidným a empatickým hlasem, který právě "ředil" tu bolest, tak to asi nezvládnu. Opravdu jsem se cítila jako dítě, vím, že jsem tak i mluvila. Naladila jsem se na tvůj hlas a podporu anděla a dovedlo mě to k tomu, že se situace dala přežít. Byl to opravdu silný zážitek.

    Monika

  • 5. 3. 2020

    Já si pobyt v Jeruzalému opravdu prožívala duchem, byl to pro mě uskutečněný sen! A „Svatá země“ mě přímo fascinovala. Moc děkuju za to, že jsem s vám mohla jet a objevit vše to, co jsme navštívili.

    Anna

  • 5. 3. 2020

    Od ledna cítím tíhu na srdci, kterou jsem neměla od 2012, po konstelacích se to ještě zintenzivnilo. Pouštím sestru, strachy, a tak to asi dojíždí. Jak z konstelací pro mě vyznělo, jsem docela statečná, pravdou je, že poslední dobou ale vnitřně dost pláču, tu tíhu potřebuju vypustit. Ráda bych přijala samotu, se kterou bojuji celá léta, jako smrt a osvobodila se.

    Meona

  • 11. 2. 2020

    Díky moc za možnost účastnit se této "hlubinné práce". Čím víc si to sedá, tím víc cítím sílu toho procesu a i větší klid. Odcházel jsem s celkem trýznivým pocitem, že se mi patovou situaci nepodařilo příliš odblokovat. Ale postupně mi dochází, že i takový obraz má transfomační sílu. Pro mě důležitý aspekt bylo vidět, že i když se opřu o svojí "jangovou" sílu, tak to jaksi nestačí. Hodně mi daly i konstelace ostatních, člověk prostě vidí, v jakých energiích se pohybuje a v jakých moc ne. Celkově je ten zážitek z celého dne ve mě pořád hodně intenzivně.

    Petr

  • 5. 2. 2020

    Děkuji děkuji děkuji… za krásný víkend, hory, přátelství.

    Kamila

  • 15. 1. 2020

    Konstelace s Tebou byly pro mě hlubokým zážitkem, moc děkuji, cítím se jistější a jsem citlivější, mám větší radost z toho, co dělám, jako když se zvedne mlha a já začínám vidět věci z jiného úhlu. Jsem vděčná, že jsem s vámi mohla být, moc jsem si to užila.

    Zdeňka

  • 12. 1. 2020

    Mně osobně nejvíce pomohly ženské kruhy, dovolit si říct druhým nahlas, co cítím a nebýt jen v pozici naslouchající. Dovolila jsem si pustit ven svoje strachy, vykřičet to nahlas a po dlouhé době jsem zase slyšela svou duši, která se pohnula a postupně probírá.

    Pavla

  • 7. 1. 2020

    Říkal jsem si, tvoření mne bavit nebude, a přece jenom nakonec to bylo velké překvapení a tvoření mne bavilo nejvíce. Tento silvestr byl snad nejlepší, jaký jsem zažil. Sice pár drobných chybiček bylo, že řada lidí odjížděla, přijížděla, ale většinu jsme znal, tak to nebyl pro mne žádný problém. Také jsem byl rád, že jsem mohl dovést Jakoubka. Jídlo perfektní, atmosféra luxusní, spaní úžasné. Nejvíc jsem se těšil na KvanTru a potní chýši. KvanTra mně přišla z počátku jako z jiného světa. Lektor mohl trochu navázat na naši srandičku, aspoň komentářem, nebo si dát také škrabošku. Nenavázalo to na tu srandu, co jsme předtím dělali. Ale nebylo to špatné. Přál jsem si ženu, tak se kolem mne od té doby točilo na mne nezvykle hodně žen a objevila se výrazně i má vnitřní žena. Chůze po střepech byla super, příjemná masáž nohou to je. Zase někdy rád zopakuju. Ohýbání lžiček jsem chtěl zkusit někdy, tak jsme rád, že se to povedlo. Tvorba komixů byla pro mne ze začátku nuda, ale pak mne to začalo bavit, když jsem začal dělat blbinky a výsledek pobavil, což je potěšující. Výlety super. Tvorba reportáží vynikající a samotná představení dokonalá. Těžko hodnotit kdo byl nejlepší, prostě byla dokonalá všechna vystoupení. Jsem nadšen a moc rád za tuto akci. Hodnotím to jako jeden z nejpovedenějších Silvestrů a akcí vůbec. Děkuju Vám

    Jakub

  • 17. 12. 2019

    Děkuji za možnost na konstelacích být a postavit si tu svojí. Musím říci, že jsem od víkendu zahlcená emocemi, které se ve mně nahromadily z účasti na konstelacích druhých, z mé vlastní konstelace, i ze vzájemné blízkosti s některými lidmi. Dělo se toho pro mne hodně a byla to úžasná, i když někdy opravdu emočně náročná zkušenost. Při konstelacích jsem občas bojovala se svou hlavou, abych do nich moc nevkládala svou mysl. Děkuji za tvou práci a pomoc.

    Veronika

  • 22. 11. 2019

    Když mě Markétka pozvala na konstelace, nevěděla jsem, do čeho jdu. Nic jsem si o nich nezjišťovala a neměla jsem žádná očekávání. To, co mě potkalo, jsem nečekala. Byl to neuvěřitelně silný zážitek. A stále ve mně rezonuje nejen moje konstelace, ale všechny, které jsem měla možnost prožít i pozorovat.

    Hanka__

  • 22. 11. 2019

    Po konstelacích jsem onemocněla, hlavně hrdlo a slabost. Bylo to energeticky pro mně náročné. Stala se však i podstatná změna, Kubík po týdenní nemoci nastoupil do školy a již třetí den říká, že chce do školy, jen co přijde domů! Po tak náročném začátku naprostého odmítání teto instituce je to opravdu nepřehlédnutelné. Cítím léčení srdce, chodí mnou velké vlny bolesti a vzápětí Milosti, takže jsem tam,kde mám být a DĚKUJI! Srdečně

    Sabina

  • 19. 11. 2019

    Vřelé díky za konstelaci, která mě zachránila! Já to věděla, moje duše to věděla, mysl také+ moje tělo věřilo, že nás, jako komplet = Anna, zachráníš ! Ukázala jsi mi cestu, vedla mě po ní a tvá slova mě přesvědčila, že mám být, i přes velký vnitřní nesouhlas, pokorná a odpouštět. Odpouštět i přes to, že jsem zarputile nechtěla. Nechtěla jsem proto, že se jednalo o mé děti. Hodně to drhlo, ale nakonec jsem se přesvědčila, že i to zevnitř, ze srdce zvládnu a zvládla jsem to. Teď se za to budu při každé příležitosti modlit u sv. Ludmily + sv. Antoníčka, protože oni mi hodně pomáhají. Díky

    Anna

  • 18. 11. 2019

    Chtěla bych moc poděkovat za vydatné konstelace. Ta Síla, kterou jsem si odnesla a Energie, která je pořád se mnou, je k nezaplacení a moc mi pomohla Stát ve své Síle a v Srdci. Složila jsem včera hned báseň, pořád mi rezonovaly ty věky, staletí, ta historie mé Duše. Zaměření na tu kreativní, divokou, svobodnou a nesmrtelnou část mě, mi pomáhá přežít každodenní nápory a nároky na mou osobu a případné stresy z toho plynoucí. Děkuji za to, že jsem mohla opravdu celým tělem procítit a prožít svou hodnotu, je mi z toho nesmírně lehce. Tvá slova jsem si vryla do srdce. Cítila jsem, že tato konstelace byla od předchozích jiná, hlubší, vnímala jsem, že jsi opět silnější ve vedení konstelace, uměla jsi krásně usměrnit "tok zbytečných slov a konstrukcí z mysli" a zároveň, pokud bylo třeba, jsi úžasně a citlivě propojila osud člověka a jeho karmu s vyšším smyslem a karmou rodů. Vnímala jsem obrovskou moudrost a Tvé napojení. Hluboký respekt! To, že jsem se pak náhodou dostala do několika silných rolí svých srdcových žen, je takový zlatý vrchol, za který jsem neskutečně vděčná a tyhle obrazy si budu připomínat ve chvílích zaváhání, slabosti a nejistoty. Děkuji Ti z celého srdce<br/> <br/> STŘÍPKY<br/> To už tady všechno bylo!<br/> Strach o můj život<br/> Strach o život mých dětí<br/> Strach z dalšího krveprolití…<br/>Už umřela jsem tolikrát<br/> a tolikrát se znovu narodila!<br/> Vším jsem se už někdy stala<br/> z hloubi duše milovala<br/>Byla jsem žena i muž<br/> V ruce jsem děti držela <br/> i nůž…</p> <p>Na mnoha místech jsem žila<br/> Učení tajná podstoupila<br/> Po smrti jsem pak všechno zapomněla<br/> a teď jsem znovu střípky objevila…</p> <p>Střípky svojí vlastní síly<br/> Ten pocit dobře znám,<br/> když ve mně mocně narůstá,<br/> nemůžu se mýlit!</p> <p>Dávné zkušenosti stojí při mně,<br/> já cítím se s nimi silně,<br/> i když se teď trochu bojím,<br/> jak čas běží pozpátku,</p> <p>ručičky hodin se zasekly<br/> na za pět minut dvanáct<br/> a teď záleží jen na nás<br/> kolik ho bude na Lásku</p></p>

    Markéta Odvárková

  • 6. 11. 2019

    Děkuji za konstelace. Děláš to úžasně a s citem.

    Jana

  • 8. 10. 2019

    Musím říct, že konstelace byly vážně oproti těm, co jsem byla kdysi, jiné, hlubší a takové… prostě klobouk dolů. Děkuju moc!

    Mirka

  • 30. 9. 2019

    Často na Tebe myslím. Je to hlavně díky Tobě a tomu přenastavení, kterým jsem s Tebou prošla, co se mužů týče a mého přístupu. Tak se moc těším na konstelace.

    Rose

  • 16. 9. 2019

    Ještě jednou děkuji za konstelace. Je mi v Tvojí blízkosti vždycky moc hezky, jsem taková klidná, radostná. Stejné to bylo i tehdy na horách, nerozumím tomu, ale užívám si to.

    Linda

  • 11. 9. 2019

    Z hraní rolí jsem si odnesl dvě obecná zjištění: 1) Mohu hrát, co mi přijde na mysl, bez výčitek, že bych konstelaci zkazil. 2) Mohu jednat podle svých pocitů, nedělat jen na oko, že je to už dobré, aby konstelace už mohla skončit (a já nezdržoval). Výsledek se dostaví, bude to dobré skutečně. Přesněji: ad 1) V jedné z rolí jsem se bál, že bych ranil partnerku tak, že by odešla a konstelace by skončila. Tak jsem svůj blok řekl, reakce vedoucí konstelací byla uklidňující: „Ty konstelaci nevedeš. Jen prostě říkej, co Ti přišlo na mysl.“ A opravdu, partnerka neodešla ani když jsem ji ranil. ad 2) Ve své konstelaci jsem se po převzetí role zatvrzele neměl k tomu otce obejmout a smířit se s ním, i když můj zástupce tak již učinil. Byl jsem spokojený, až po nějaké době, když mi otec jednu vlepil. A pak takové to chlapské pošťuchování. Konečně ne jen samé kecy. Konstelace mohla skončit.

    Jirka

  • 5. 9. 2019

    Děkuji za nedělní konstelaci, cítím se uvolněněji, svobodněji a mám takový zvláštní pocit, který je velice příjemný, ale nedokážu ho pojmenovat. Jde o to, že cítím, že můžu být taková, jaká jsem, a dokonce to stačí. Moc mě baví na sobě pracovat, ale v posledních dnech mi to jde nějak přirozeněji a víc v klidu, když něco vynechám, necítím se z toho špatně. Užívám si pocitu, že si můžu vybrat dospělou nebo dětskou roli a můžu to střídat. A že v té dospělé roli může být i radost dítěte. Dovoluji si více odpočívat a zdá se mi, že jsem k sobě laskavější. Když máme nějaký konflikt s Honzou, necítím se kvůli tomu konfliktu méněcenně, neschopně, i když mě samozřejmě nedorozumění moc mrzí. Cítím se s Honzou mnohem více ve vzájemném láskyplnném splynutí než před konstelací. Moc Ti děkuji! Témat ke zpracování mám pořád docela dost a práce a sobě mě baví a zároveňje při mých profesních plánech (psychoterapie) zatím stěžejní.<br/> <!–[if !supportLineBreakNewLine]–><br/> <!–[endif]–>

    Hanka

  • 4. 9. 2019

    Děkuji moc za to, co děláš. Mně osobně konstelace pomohly.

    Jana S.

  • 2. 9. 2019

    O čem HRON pro mě byl? Řeka pěkně tekla, bylo dost vody, nebyly jezy. Hezké bylo sledovat tok řeky tak, aby se loď nedostala na mělčinu a byla v proudu. Kdosi měl pravdu, že kdo plul první, viděl spoustu volavek. Proplétání se sítí rybářských návnad na přehradě nad B. Bystricou. Konečně ty výhledy na krajinu okolo řeky v druhé půli cesty (kdy už nebyly jen husté stromy okolo, přes které nebylo nic vidět). Kemp Iliaš, neplánovaný výrobce flétniček, jednu mám doma. Myslel jsem, že cikáni budou fajn, ale spíš mě to štvalo. Frisbee souboj a lyžování a spol. bylo fajn. U diskotéky bych ocenil ponechání původních aranží písní. Úžasná byla organizace, jako v bavlnce – snídaně, obědy, večeře, půjčení lodí, vrácení lodí, výběr počasí, divadlo, KPČ, … Chtěl jsem tam postupně nechat cikánské tretky, nechal jsem tam neplánovaně i něco navíc. Co mi to dalo? Naučil jsem se zadákovat. Bezva byla cesta vlakem domů: „Snáď dôjdete dobre do Brna, keď Vám ušiel prípoj.“ „Jó, ono něco pojede. A když ne, tak zase přespím v Bratislavě u kamarádů. Žádný problém.“

    Jirka

  • 27. 8. 2019

    Tábor Kola-lodě-rodiny 2019 aneb Let do vesmíru<br/>- Jet vodu jako rodina, kdy na druhé lodi jede děda s dvěma synovci, dokáže odlehčit každou slabost, s bandou skvělých lidí je prostě můj splněný sen. A i ujet s pětiletou dcerou na kole 30 kilometrů je prostě krásný. Lesy, louky, silničky, nádherná stavení Čech. I odhodlání překonat sebe, kdy jsem prosila Arianku v půli trasy, ať už jede autem, že na tom dětském kole bez přehazky to nedá. A s občasnou pomocí Michala dala. Opětovná neuvěřitelná organizace, kdy se program ušije na míru všem generacím i počasí. Děkujem. Takový návrat do krásna.<br/>- Děkujeme všem, že jsme mohli strávit týden tak trochu v oblacích a ne nohama na zemi.<br/>- Parádni akce …ostatně jako vždycky. I ptám se kluků: tak co příští rok, jedem? A přišlo okamžitě dvojhlasné JO!!! Tak s náma počítej.<br/>- Celý týden se mi zapsal do mého Srdce, i když to někdy pro mě bylo složitější, mám z toho hřejivý pocit.<br/>- Díky za skvělý týden na táboře, já i Filip jsme si to moc užili. Příští rok bychom rádi vyrazili zase.<br/>- Mé zážitky z tábora? Vrátil jsem se do dětství a prožil neskutečný týden se svými vnoučaty a prima lidmi, bylo neskutečné, kolik zážitků za tak krátké období jsme všichni prožili. Děkuji všem, kdo mi umožnili to zažít.<br/>-Také moc děkujeme za krásný týden plný super zážitků. Letos jsem cítila příjemnou pospolitost, skupina se moc hezky sladila i díky společným hrám a zážitkům. Moc hezké souznění a příjemné opravdové bytí. Také se díky této akci vždy vracím do doby, kdy jsem jezdívala na tábory, vyblbnu se jak malé dítě a je mi fajn. Díky super organizaci a všestranné péči můžu úplně vypnout a zrelaxovat. Jo a Adámek (4 roky) v autě povídá: "Mami, proč musíme odjet, já tam chci zpátky, to je nejlepší dovolená".</p></p>

    Pavla Elaya, Fajkošovi, Máří, Zdeněk, Veronika, Děda Míra, Lucie

  • 20. 8. 2019

    Co mi akce dala a co se mi nejvíc líbilo? Přemýšlela jsem nad tím delší dobu a stále se mi vrací na mysl to, že jsem si tuto vodu užila úplně nejvíc ze všech plutí, které jsem kdy zažila – a to ohledně psychické stránky, konkrétně mám na mysli práci se strachem, protože jsem dokázala (myslím si, že díky rodinné konstelaci, na které jsem u Tebe byla nedávno v Brně, překonat svůj strach z vody, z odření se, z vyklopení se apod.. Dokázala jsem nepodlehnout svému strachu, jen jsem o něm věděla a vědomě s ním pracovala, nenechala jsem se jím ovládnout. A díky tomu jsem si mohla plutí na vodě užít. A moc se mi líbila časová pohoda, že se nikam nespěchalo, "vše tak nějak přirozeně plulo, plynulo…";"Hanka

  • 11. 8. 2019

    Děkuji organizátorům, že akci HRON zařídili, ošéfovali, spáchali. Že jsem poznala nové, skvělé lidi. Děkuje všem chlapům, že byli OPRAVDOVÍ CHLAPI, že kapitáni na mělčinách vyskakovali místo háčků, aby si dáma dne nesmáčela nožky, že byli pozorní a pomáhali, kde se dalo, že mně, co by háčkovi, kapitáni jiných lodí vysoušeli moji loď. Diskotéka byla krátká, ale skvělá. V neoprénových botech a softshellových gatích to bylo poprvé.

    Alex

  • 10. 8. 2019

    Letos se sešla velká parta lidí, a ač byli lidé moc fajn, byla naše skupina nejspíš příliš velká na to, abych si stihl udělat obrázek o většině z nich; s dobrou polovinou jsem nestihl promluvit ani slovo. Bylo přitom zajímavé pozorovat své předsudky: někdo mi byl na první pohled velmi nesympatický, přitom šlo o fajn týpka, který ochotně pomáhal, a měl pohnutý osud. Když se člověk dokáže oprostit od prvního dojmu a také od předsudků, může obohatit sebe i druhého. K Vašim duetům: stále se mi moc líbí, ohromně si je užívám, a protože Vás „podezřívám“, že si je užíváte i VY, určitě v nich prosím pokračujte. Za sebe myslím, že her bylo tak akorát, a že k Tvému programu patří, a to navzdory pyskování, ke kterému jsem se přidal třeba i já (nechtěl jsem být mj. mokrý). Když ale člověk překoná tu lenost, nepohodlí či jinou bariéru, kterou může mít, jsou hry obohacující, a stojí za to.<br/>Pepovy vstupy byly nezapomenutelné nejen při frisbee, bez něj bychom nevyhráli!:-) Pepa jako kormidelník poslední den jízdy, Pepa jako horská koza slézající za pomocí lanovky a vozíku více vrcholků v jediný den, Pepa znenadání se objevivší a stejně tak i mizející. Verča mi předvedla, jak moc záleží na tom, kterak zadák svou loď ovládá, a ona ji ovládá opravdu znamenitě (pádlovali jsme jen málo, a byli stále první). No a podruhé mne doběhla, když jsem zjistil, že je to ajťačka, programátorka. Vtipy. Vyprávěly se jak záměrně, tak i vznikaly situačně (Petrovo nezapomenutelné „neodpovídej! Je to past!“) Miloš pracuje jako tanečnice u tyče; Zajíc elektrikář, Niva a mnoho dalších, vesměs až na pár málo výjimek povedených. Dobré nálady bylo dostatek, přispíval k tomu svým svérázným chechtáním i Juráš. Je výborné, že Knechta uspokojuje to, co ostatní otravuje. V každém případě jsem moc rád slyšel, že jste díky němu měli z vody takřka účastnický zážitek, a že jste se necítili tak zrušení, jako na prakticky všech předchozích akcích! Je mi jasné, že příprava stála i s knechtem Pavlem stále stejně ohromné množství práce i času, a tak bylo milé, že na to v podstatě i on takovou sympaticky nenásilnou cestou svými vstupy upozorňoval.<br/>K jídlu: po zkušenostech z dřívějších let jsem snídaně stejně jako doma kompletně vynechával, a obědy i večeře mi chutnaly. Přiznám se, že mi na rozdíl od některých stěžovačů chutnaly dokonce i špekáčky, a nemyslím si, že by to bylo tím, že bych se tou dobou už třásl na jakékoli maso. Za mne se jako vynikající kvalifikovala bryndza, dále hrách, a nakonec parenica. Parenica mi přišla vyloženě fantastická. Jídla bylo zase dost, a tak jsem zase ani deko neshodil, co se dá dělat. Večerní sdílecí kolečka byla nepostradatelná, byl jsem za ně moc rád. Držela nás pohromadě jako skupinu, a jen díky jim jsem si uvědomoval, kdo s námi je. Jsem vděčný za skupinovější hry typu bim-bam v kruhu a la pád odvahy, evoluce, plnění proděravělých trubek vodou, lyžařská expedice, skupinové luštění přísloví, frisbee a samozřejmě večerní hraní na kytaru. Vyloženě nepovedená mi přišla jen diskotéka, připadala mi hodně do křeče, přitom nás zkoušelo přeřvat konkurenční tuc-tuc. Celkově se mi atmosféra zdála být hodně recesistická, a množství recese se mi líbilo, jen si nevím rady s tím, kam bych propašoval i vážnější části. Vedle sdílení ve večerním kruhu byla vlastně jediná možnost si pořádně popovídat jen v lodi. Za ocenění stojí výborné počasí (ani horko, ani zima, bez deště), dostatek vody, a navíc vody rychlé, k tomu prakticky bez jezů, a absence komárů. A vlastně ještě jedna věc: dostatek krátkých pádel, bylo to myslím poprvé, kdy měli všichni, kteří o to stáli, krátké pádlo. Na rozdíl od ostatních jsem dokázal spát i v hluku, vedle vlaků stejně jako vedle dálnice. Cikánské převleky mi přišly lehounce zbytečné, v každém případě si vážím toho, že nás nikdo do ničeho netlačil, a že jsme navíc měli možnost si přibrat rekvizity, které jste zakoupili. Každý se mohl zúčastnit tolik, kolik chtěl, mně se, pravda, příliš nechtělo. Andělé šli trošku mimo mně, což mi přijde škoda. Nevím, zda to bylo představením, které předváděly stíhačky, nebo naopak kostelem, který na mne také silně zapůsobil. Našich předků si hluboce vážím, když dokázali na záměrně nejméně vhodném místě postavit dřevěnou stavbu bez jediného hřebíku za pouhý rok způsobem, který přečkal staletí.<br/>Děkuji za lekci v didgeridoo, sice mi to šlo hodně špatně, ale stejně jsem byl překvapený, že jsem vůbec něco vyloudil. Asi by to chtělo méně se bát, a víc si hrát, víc zkoušet, víc jít do věcí po hlavě. Popoluška – přijde mi, že jsem ji již musel vidět, takové deja vu. Výborný suchý humor, díky za něj! Zpětně si lámu hlavu ještě s jedním deja vu, s hypnózou. Mám dojem, že jsem ji již od Tebe jednou zažil. Poutavý byl dosah – ač jsem hlas takřka neslyšel, abych rozuměl, stejně jsem klimbal, a opětovně se probouzel, evidentně na mne tedy hypnóza fungovala. Zajímavé, zajímavé! Profesionální cestovní kancelář Červená královna. Moc si vážím toho, že vše vyšlo, jak mělo, od lidí přes počasí až po program či jídlo. Vynikající voda, a tak zase někdy ahooooj!

    Honza

  • 10. 8. 2019

    Paráda! Když se člověk potká sám se sebou, je to OK. To, co u mě teď přetrvává v divočině všedního šílenství spěchu, je právě ona harmonizující energie pohodového plutí po Hronu, který nás vzal a někdy zas vyvrhl do vrbiček nebo na bludný balvan a kousek nás svezl na své trase do Oceánu Nirvány a přihodil možnost ochutnat ji. Je úžasné poznávat, jak zpívaj Hoptropáci …tam sám taky poznáš, jak bídnej život bys ved, neváhej svý kotvy zvednout, vždyť lepší je poznávat svět. Díky Knechte, Markét, Juráši a všem, díky za přijetí i odmítnutí, za háčka, co mě naučil plácat pádlem pod mostem, za létající talíř, za ploužák se stejnou energií, za jízdu vlakem… díky€diky€diky€diky

    mára

  • 2. 8. 2019

    Už se těším na další putování. Asi si na staré kyčle pořídím pořádnou nafukovací karimatku. Rád se na putování vracím. Pro mne jsou to v pohodě plynoucí bezstarostné dny v blízkosti zajímavých lidí a nádherné přírody naplněné povídáním, zpíváním, hrami, procházkami po zajímavých místech a spaním v tisícihvězdičkových hotelech. Děkuji Markétě, Milošovi a Petrovi za skvělou organizaci. Bez Vás by to prostě nebylo ono. Mějte se krásně a zase někdy na viděnou.

    Jirka Diffi

  • 29. 7. 2019

    Konstelace byly zajímavé, každá z nich se mě "náhodou" tematicky dotkla. Určitě to chce ještě na sobě zapracovat, aby výsledky byly vidět v realitě. Možná by bylo lepší více demostrativně nastupovat a vystupovat z konstalace, protože několik dní se mi honily v hlavě myšlenky a musela jsem tíhu hodně vydýchávat. Už se to usadilo, za což jsem ráda. Každopádně konstelace splnily mé očekávání a děkuji za ně!

    Marta

  • 22. 7. 2019

    Putování bylo to parádní, hlavně zjištění, že na to ještě mám a nějaké překvápko taky zvládnu, jen mi to trvá trochu déle, to bude asi věkem a tím, že jsem začal chodit nebo vandrovat před necelým rokem po víc jak třicetileté pauze.

    Laďa

  • 18. 7. 2019

    Byli jsme s Vláďou ve vaší skupině o generaci starší, přesto jsem se cítila výborně. Fyzicky to pro nás byl test. Moc nám pomohlo, že jsme si s Vláďou mohli sbalit jen jedno společné zavazadlo, druhé se vezlo. První dny to Vláďa vyjádřil za oba. "Ty nohy se diví, co po nic chcu." V druhé polovině už si "zvykly". Putování bohaté na zážitky, program pestrý, pořád se něco dělo. Putovali jsme s vámi poprvé, takže pro nás byly některé věci nezvyklé, už jsme si zapomněli hrát a lézt do vody na Adama mimo prostory k tomu určené. Úchvatná příroda, nepoznamenaná lidskou nohou i rukou (u nás, v Beskydech, je přeturistováno a taky spousta holin po kůrovcích.) Všechno mělo své místo, a ze zážitků budu dlouho čerpat. Hezký zbytek prázdnin

    Věra

  • 28. 5. 2019

    Na těle se ještě nic neprojevilo, ale mám v sobě takový zvláštní klid a lásku. Jsem ráda, že nejsem blázen, což naznačovala i karta, a všechno mi do sebe zapadlo. V ulici Ponávka je na chodníku značka, že tam byla synagoga a zřejmě v tom domě bydleli Židé. Jen doufám, že jsem s tím neměla nic společného a že už budu v klidu. Děkuji andělům a taky vám všem.

    Lenka

  • 12. 5. 2019

    Díky všem za sqělou akci a pohodu, zejména našim úžasným orgům, kteří rukou pevnou, avšak vlídnou, dali našemu putování směr. Rád vás opět někdy někde potkám. Nu a co mně putování dalo a vzalo? Že pohodoví lidi ještě žijou, že všichni jsou blázni jen já jsem letadlo, že stačí málo, aby bylo dobře, že kamarády najdeš všude.

    Tom

  • 7. 5. 2019

    „A když princezna do železných kamen vydlabala malou dírku, spatřila jinocha hezkého, ach, třpytil se celý zlatem a drahokamy“, což je obraz, že uviděla vnitřní krásu zakletého prince. Tj. skrz jeho ochranný krunýř/ skořápisko/ image být nějaký, viděla princezna, jaký je uvnitř. Uviděla to, co běžně neukazuje. Totéž, mně přišlo, že viděla v konstelaci Ona na Pořádku, jehož jsem hrál. Já jsem tam stál prostě rozzářený, stabilní a pevný, přitom klidný a lehký. Že viděla mou vnitřní krásu. Ve spojení s knížkou, ze které je úvodní úryvek, mi to docvaklo a bylo pro mě hrozně krásné si to takto obloukem uvědomovat. Že se na mě zálibně dívá, aniž cokoliv musím dokazovat. Že se stačí jen otevřít. Navíc ve stejné době mi má sbormistryně jen tak napsala sms, že je ráda, že jsem a že mě zná, což jsem si na následné zkoušce vyjasňoval – kde že vidí tu dobrou náladu a vždy usměvavou tvář, když bývám i vzteklý a skleslý. A že prý to je nezávislé na aktuální náladě. Takže by snad také nějaké vnitřní drahokamy? Obojí je potvrzením mojí hodnoty nezávisle na náladě. Bez podmínek. A v protikladu k tomu mi bylo inspirací/zrcadlem chování mužských postav v konstelacích, které jsem si přebíral takto: Nikdy Ti neukážu, jak to skutečně mám. Jaký jsem uvnitř zkroušený. Jak je mi líto té fasády, přes kterou Tě k sobě nepouštím. Jak bych se potřeboval vyplakat v Tvém náručí. Jak jsem slabý a potřebuji Tě. Ne, nic z tohoto Ti nikdy neukážu. Budu si zachovávat image silného, který všechno zvládne sám a Tebe/nikoho nepotřebuje. Ať to stojí, co to stojí. Potom mě zaujalo, jak děti všechno cítily: Oba potřebujete brát, jeden druhému ale dát nemůžete, tak budete vysávat nás pod pláštíkem toho, že se o nás staráte. Jděte od nás pryč. Táhněte, nás to bolí. Zapadá mi to do popisu vztahu malých dětí k rodičům: rodiče potřebuji, oni jsou ale nešťastní, musím se změnit natolik, abych jim vyhověl. Jinou možnost nemám, bez nich nepřežiji. Tak jsem si přestavěl hodnoty a vnímání sebe sama. Vlastně jsem se přeci jen nechal vysávat a bolest přestal vnímat. A ženy: Od: „Potřebuji mít pořád všechno pod kontrolou, otěže pevně v rukou. Ale nestarám se o sebe, jen o to všechno okolo.“ Až k tomu: „To je příjemné, nemám na sebe takový tlak, a přesto cítím, že to všechno kolem ovládám.“ A: „Ty jo, Ty se mi strašně líbíš, přijdeš mi velmi zajímavá, když jsi teď sama sebou, když vnímáš, co vlastně Ty sama chceš.“ Vlastně když tou vydlabanou dírkou vidí ty její drahokamy. A bylo hezké Tě vidět, jak to pěkně řídíš. S takovým klidem a rozvahou.

    Jirka.

  • 19. 4. 2019

    V posledních měsících postupně dávám do pořádků různé části mého života. Proto mě to zaválo i na konstelace. Dokud jsem nepřišla na řadu, nechápala jsem. Brala jsem to trochu na lehkou váhu, ale v mé konstelaci, no to teda… Mám pocit, že i ostatním z toho šel mráz po zádech. Je to neuvěřitelný. To, co se tam dělo, jsem nebrala černobíle, věděla jsem, že jedna věc neznamená jen jednu věc. Nevím, jestli je to tak správně, ale i kdyby mi někdo řekl, že ne, já vím, že je to pravda. Je neskutečný, že v tu chvíli člověk prostě ví. Moc děkuju.

    Adéla

  • 8. 4. 2019

    Známí a kamarádi se mě po příjezdu ptali, jaké to bylo? Každému jsem odpovídala jinak a přitom jsem nikomu nelhala. Izrael je velká a nádherná země a pocit z ní je mnohovrstevnatý. Tomu, kdo se ptal, jsem popsala tu "jeho" vrstvu a když ho to zaujalo, nabídla jsem některé další. Historie, směs náboženství, přírodní krásy – moře, jezera, hory, poušť.., kultura, odlišnosti, podobnosti, bohatství a chudoba, skvělé jídlo, přátelskost, babylon cizinců z celého světa se společnou řečí. Jen o jednom jsem nemluvila, o tom, co mě zasáhlo do morku kostí, do poslední buňky v těle – památník holocaustu. Každá mince má dvě strany, tohle je ta druhá a obrázek je tak celý. Ta země mě oslovila taková, jaká je, z obou stran.

    Helena

  • 24. 3. 2019

    Děkuji za velmi přínosný den strávený v příjemné a přátelské atmosféře. Dnes uplynul právě týden. Týden, který byl pro mě až transformační. Poslechla jsem Tvoji radu a nechala konstelace nejdřív působit uvnitř, aniž bych to s kýmkoli ústně sdílela. Trvalo mi několik dní, než jsem byla schopna nebo ochotna o tom s někým mluvit. Myslím, že právě to mi pomohlo nechat věci plně vstřebat tak, aby měly co největší účinek. Moje konstelace pro mě byla nečekaně srozumitelná a "čistá" a velmi silná. Konečně začínám chápat podstatu chování a jednání nejen mého, ale i mých rodičů. Fascinuje mě, jak konstelace postihují pravé jádro problému, pravou identitu lidí (oproštěnou od všech masek a vnějších nánosů zloby). A už dlouho jsem nezažila takový pocit úlevy a bezstarostnosti jako na konci mojí konstelace. Zároveň každá z konstelací, která v neděli proběhla, mě nějakým způsobem zasáhla a dotkla se přímo některého z mých dalších témat. Musím uznat, že tohle mě velmi obohatilo, ta pestrost řešených témat. Na začátku jsem moc nevěděla, které téma zvolit a zda vůbec stavět svoji konstelaci. A v průběhu dne jsme se vlastně společně dotkli "všech" témat, které jsem potřebovala vidět. Ráda bych ještě zmínila, že pro mě byl účinek konstelací ještě mnohonásobně umocněn tím, že se jich účastnila i moje sestřenice, že jsme mohly některé věci uvidět a prožít společně. Věci se proměňují díky Tvému intuitivnímu, otevřenému a přátelskému vedení a přístupu, velký dík!

    Martina

  • 19. 3. 2019

    Při nedělní konstelaci jsem od začátku cítila velmi živou a pulzující energii všech účastníků, všem jsem při jejich konstelaci přála, aby našli hlavně úlevu a vyrovnanost, soucítila jsem s nimi, když "bojovali sami se sebou a se svými přesvědčeními" a vždy někde v průběhu nebo na konci konstelace zazněla Tvá podpůrná velmi hluboká, hojivá slova, která mi zůstala zapsaná v srdci, pracují v těle, nepamatuji si je, ale cítím je jako úlevu. Každé takové moudro patřilo částečně i mně, všechna témata se mnou jistým způsobem rezonovala. Jsem vděčná za to, že jsem mohla mluvit otevřeně a spontánně a podívat se na hluboké potřeby své duše, v důvěrném prostředí. <br/> Při konstelaci a po jejím skončení jsem cítila obrovskou úlevu, bylo mi, jako bych v sobě zapojila nějaký elektrický okruh a ten se rozsvítil a začal pracovat. Najednou se něco nepropojeného a odděleného znovu spojilo a já jsem si s vřelostí v srdci řekla – tak tohle jsem já v celé své kráse. Okamžitý efekt doma – zjemnění, zklidnění, komunikace, která není obranná ani útočná, s důvěrou nechám prostor druhému, vnímám obsah i to, co je za slovy. Nespěchám. Neviním. Díky Tobě vím, že se svou energií se neztratím, tak jsem dala nohu z plynu a nechám se vést dál proudem života, s neutuchající chutí experimentovat a vášnivě milovat.

    Markéta

  • 13. 3. 2019

    Vzpomínky stále zůstávají živé. Stačí se natřít olejem a jsem v Jeruzalémě v okamžiku. Ještě jednou děkuju za možnost jet s vámi

    Blanka

  • 1 2 3 4 10